Mléčná dráha


31. října 2018, autor Eva,



 K narození řeckého hrdiny Hérakla se váže příběh o vzniku Mléčné dráhy. Jeho matka Alkména jej počala s Diem a velmi se obávala pomsty žárlivé Héry a ve strachu odložila novorozeně na poli před hradbami Théb. Zeus to vše viděl a pomocí Athény zosnovali na Héru léčku. Athéna vyzvala Héru na malou procházku a "náhodně" spolu šli kolem pole, kde leželo novorozeně Hérakles. Když jej spatřily, Athéna překvapeně zvolala: "Koukni, takové krásné roztomilé dítě! Jak jej někdo může odložit? A má hlad chudáček. Dej mu napít." Nic netušící Héra něžně vzala dítě Diovy milenky do náruče a přiložila jej k prsu. Hérakles nasál takovou silou, že ho s bolestí odhodila a zakřičela: "Ta potvora malá." Z prsu Héry vytryskl pramínek mléka až na oblohu a proměnil se v Mléčnou dráhu. Athéna vrátila dítě Alkméně se slovy: "Už se  nemusíš bát, nic se mu nestane. Dobře se o něho starej." Hérakles se napitím z Héřina prsu stal nesmrtelným. Héra ho neustále pronásledovala, ale zabít ho nikdy nemohla. Netušila, že ho ochránila sama už v dětství.  Thébané říkají místu, kde Zeus s Athénou Héře nastražili lest, Héraklova pláň.

 

Jiná verze tvrdí, že Hermés odnesl kojence Herakla na Olymp a zde ho sám Zeus přiložil k prsu spící Héry. A maličký Hérakles pil tak hltavě, že se rozkašlal a z úst mu vylétlo mléko až na oblohu. A z tohoto mléka vznikla Mléčná dráha. (Graves)

 

Souhvězdí Herkula (Hercules)

 

Souhvězdí Herkula můžeme pozorovat na severní obloze od února do října. Přestože je pátým největším souhvězdím, nemá žádné jasně zářící hvězdy, a proto je vidět jen na tmavé obloze. Leží mezi Lyrou, Hadonošem, Severní korunou a Drakem.

Lehce si jej zapamatujete podle čtyřúhelníku hvězd, které připomínají květináč, což by měly být břicho a bedra slavného hrdiny. Na jedné ze stran lichoběžníku se nachází nejznámější kulová hvězdokupa severní oblohy M13, kterou za příznivých podmínek lze spatřit pouhým okem.

 

 

Ilustrace Renaty Petříčkové je z knihy Hvězdná obloha. (https://www.suvicka.cz/?p=28409)

 

Mléčná dráha 

 

Ve vesmíru jsou miliardy galaxií a každá galaxie obsahuje nespočetné miliardy hvězd a kolem mnohých hvězd krouží planety. Naše Galaxie je dle Hubbleovy klasifikace velká spirální galaxie s příčkou.  Ve středu má jádro kulovitého tvaru, z něhož vychází ramena. Spirální galaxie s příčkou znamená, že se ramena nenapojují na jádro přímo, ale přes příčku. Ve středu, tedy v jádru galaxie, jsou vesměs starší hvězdy, červení obři a veleobři. V ramenech se nachází mladší hvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a hvězdný prach, který nám brání ve výhledu do hlubokého vesmíru.

 

Planeta Země obíhá hvězdu, tedy Slunce, ve vnějším rameni spirální galaxie s příčkou, které se říká Mléčná dráha. Mléčná dráha je druhá největší galaxie po M31 v Andromedě.                                                                                 

Ze Země za jasných letních nocí vidíme jen malou část Mléčné dráhy, jen její spirální rameno, a to jako stříbrný pás hvězd, který se táhne přes celou oblohu.  Jako pás ji vidíme proto, že naše Galaxie má tvar disku a my se na něj díváme zevnitř, z místa nacházející se blízko okraje tohoto disku.         

 

Staří Egypťané věřili, že tato hvězdná řeka vede do posmrtného života. Mléčnou dráhu poprvé pojmenovali řečtí učenci. Galaktos znamená řecky mléko a z toho vnikl název galaxie. 

 

Zdroj: https://hvezdarna-benatky.webnode.cz/vylet-do-hlubin-vesmiru/

 

Zdroje:

Stehpen Hawking The Universe in a Nutschhell, Bantam Books 2001

Melia, Fulvio, The Black Hole in the Center of Our Galaxy, Princeton U Press, 2003

Eckart, A., Schödel, R., Straubmeier, C., The Black Hole at the Center of the Milky Way, Imperial College Press, London, 2005

Melia, Fulvio, The Galactic Supermassive Black Hole, Princeton U Press, 2007

                                                                                                                         

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 







Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička