Milan Kučera: Proč Bůh dopouští zlo


9. března 2019, autor Renata Petrickova,



Proč je na světě zlo? Kdo by si takovou otázku někdy nepoložil…  Knížka je velmi hezky, stručně a jasně zpracovaná, sem tam v ní najdete i obrázky, sem tam vtip a nadhled, ale na jejím konci zjistíte, že ač se to zdálo jako něco velmi složitého, autorovi se povedlo vštípit čtenáři jakýsi pocit Jednoty, která je ve středu všeho bytí a pochopení důležitosti těch extrémů, dobra a zla.

 

 

Pravda, moc se mi také nelíbí, že každé dobro musí být po zásluze potrestáno, aby bylo cosi vyrovnané, ale…někdy to tak skutečně bývá…. A s těmito pocity jsem s údivem zjistila, že ač tak těžké téma, velmi čtivě napsané a ani jsem se nenadála, byla jsem na konci. S úlevou, že život vlastně dává zcela logický smysl!

 

Chatrč a špatné věci pro dobré lidi…

 

Přesto jsem jako čtenář občas klopýtala a bojovala se svou „růžovou povahou“. Knížka mi v první chvíli hodně připomněla už snad nedostupnou knihu Když se zlé věci stávají dobrým lidem od Harolda S. Kushnera, a knihu Chatrč od Williama Paula Younga. Témata, ve kterých se musíte vyrovnat s tím, že dobro není všemocné a zlo až tyranii lze překonat až láskou, která je na hony vzdálená té růžové a romantické… a že po takové duchovní cestě zůstávají hluboké jizvy. A ty si na té někdy i nutné cestě není každý ochoten přivodit.

 

Možná někdy každý spočineme v té Chatrči s vrahem svých „dětí“, snů, představ o životě, s nespravedlností osudu a někdo i s pouhým vědomím, že zlo vládne jistým částem světa. Je těžké se smířit s tím, že to možná tak je proto, aby jinde mohlo být lépe. Že Země je v tomto směru dokonale vyvážená, a to i přesto, že se nám to může zdát divné.

 

Kde je ten střed? Jak žít?

 

Autor nedává návod, jak žít, jak se se vším smířit a najít svou vlastní rovnováhu. To musí každý sám. Jediné, co jsem si odnesla přímo z jeho slov je ponouknutí k tomu, abychom žili odvážně a tak, abychom vždy pak litovali maximálně toho, co jsme neudělali a nikoliv toho, co jsme udělali. A že někdy není naším životním cílem právě ten cíl, ale i jen cesta za tím cílem, i kdybychom ho nikdy nedosáhli. Věřím, že každého knížka zasáhne na jiném místě, sama ji můžu považovat za velmi dobrý základ k četbě jakýchkoliv dalších duchovních knih, a naopak jako výtečný scelující prvek a text k tomu, když si v tisíce Dohodách, Přáních a Zázraků v praxi, chcete udělat logický pořádek.

 

Jako když ocelovým stále platným lankem svážete všechna ta duchovní učení do jednoho a… vidíte v nich náhle ten princip, na kterém pracují. A že některé přístupy odklání zlo, což není tak úplně vhodné, protože si to někde jinde zase vybere svou daň. Jakou?  Můžete nad vším přemýšlet.

 

Autor není černý, ani bílý. Je šedý. Pohybuje se ve svých myšlenkách s grácií, logickou důrazností a překládá i obrázky, tabulky, příběhy a přirovnání, která řeknou a vysvětlí víc než tisíc teoretických slov.

 

Trefa do černého/bílého/šedého…

 

Milan Kučera, nakladatelství Petrklíč, www.petrklic.info

 

http://knihy.hledajici.cz/detail.php?id=18740&action=kniha&ssearch=pro%E8%20b%F9h%20dopou%9At%ED%20zlo

 

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička