Kašpárek v kině


23. prosince 2020, autor Bororo,



Je to už tak dvacet let. Tehdy v našem ještě klasickém kině dávali film Armageddon. 
Vynikající podívaná s nesmrtelnými hláškami. 

 

Nesměle jsem manželce navrhl, že bychom mohli zajít do kina právě na tento film
„Víš co,“ odpověděla, „mě sci-fi moc nebaví, ale když to chceš vidět, tak běž sám.“
Už jsem nic neřešil a návrh přijal.

 

Dopředu jsem zavolal do pokladny kina a rezervoval si lístek na následující den a určitou hodinu.
„Jen jeden?“ slyšel jsem v telefonu dotaz paní pokladní. Co je na tom, pomyslel jsem si, proč se tak ptá? Objednávku jsem potvrdil a druhý den se vypravil do kina.
Když jsem se blížil ke kinu, trochu mě překvapilo, že tam stojí spousta dětí s něco málo rodiči. Ale co, i dětem se asi líbí scifi, hnalo se mojí hlavou.

 

Usadil jsem se. Protože jsem měl rozbité brýle, rezervoval jsem si druhou řadu. Dětské obecenstvo s rodiči obsadilo zadní řady, takže jsem tam čněl jako maják. Ale nějak jsem nad tím moc nepřemýšlel.
Kino potemnělo a plátno se rozzářilo. Objevil se název filmu – Malá mořská víla. Asi ukázka, co budou dávat příště, snažil jsem se uklidnit, ale červ pochybností už hlodal.
Po půlhodině i mně došlo, že asi mým osudem bude sledovat příběh malé mořské víly. Snad tady neumřu nudou. Jenomže pak jsem se nějak vnořil do děje a docela upřímně začal mít vztek na nevděčné princátko, které ublížilo MÉ hrdince.
Film skončil, já se vrátil do reality, diváci odcházeli, a abych nevypadal jako úplný trouba, připojil jsem se, tak nějak ve stylu mistra Beana, k jedné početné skupině dětí, kterou doprovázela jen jejich maminka. Jako, že k nim patřím. Abych si zachoval trochu důstojnosti alespoň při odchodu.
Venku už čekali další diváci, kteří přišli na následující film, kterým byl jakýsi Armageddon.

 

Armageddon jsem pak později přece jen viděl. V televizi. A na animované filmy teď chodím také. Ovšem v doprovodu vnuček.
Vždycky když vstupujeme do vestibulu, rozhlížím se, jestli tam někde neuvidím osamělého čtyřicátníka, který přišel na něco úplně jiného, ale ještě o tom neví.
Zatím nic.

 

Tak, přátelé, pěkné Vánoce! A taky hodně štěstí, zdraví a sil nejen do roku 2021. 







Zařazeno v kategorii Ostatní literatura





Počet komentářů na “Kašpárek v kině” - 1


    Eva   (27.12.2020 (19.10))

    To je dobrý. Stane se. Vyvrcholení celé příhody by bylo, kdyby maminka od oněch dětí, ke kterým ses přidal, tě obvinila z obtěžování a mělo to celého dohru na policii. Malá mořská víla je moc smutná pohádka, podobně jako Děvčátko se sirkami, to vždycky obrečím.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička