Michal Čagánek: Odložený vesmír


24. března 2021, autor Renata Petrickova,



Odložený vesmír si na vás, milí čtenáři, odloží celý vesmír. Na vaše bedra, hřbet, hlavu, někomu obtěžká srdce a jinému mozkové závity. Chvíle, kdy osud řekne jasné „stop“, patří podle různých motivačních knih k chvílím jedinečným, byť nepříjemným s různou intenzitou, většinou končívají dobře. I tady máme konec takový, jaký si duchovně beletristický román zaslouží, ale syrovost, s jakou prochází hlavní hrdina Aleš Hlavinka lze nazvat očistcem.

 

 

Kniha vás obtěžká, ale nakonec mám pocit, že jen proto, abyste si zkusili, jak něco takového je těžké… a zase z vás vinu i tíhu sejme. Koneckonců, jednou ty modré desky s pomerančem zaklapnete. A i když čtenářský dojezd je věru silný, Odložený vesmír se mění v lehčí počtení, které s každou další stranou dostává smysl a oslovuje naše vnitřní já, to, které má problém… a každé Já má problém, to mi věřte.

 

Vydejme se na cesty duší, životem a pochopením…

 

„A jede se dál.

 

Bože, jak já to miluju! Jenom tak plout prostorem, bez očekávání, bez plánu…

 

Kamal něco povídá Pepému, přitom stačí kouřit a zároveň se obratně vyhýbat protijedoucím autům na stále uzších cestách. Přibývá prachu a kamení, krajina se rychle mění. Mám pocit, že jsme někde v Arizoně, takové skalní masivy jsou všude, jednotlivé vrstvy horniny hezky rozdělené, kamenné řeky, široká řečiště prostá vody.

 

Na svodidlech u cesty stojí mangusta. Stojí na zadních, podobná zvědavé surikatě, a bez hnutí pozoruje, co se děje. Zato skalní veverky jsou hezky čilé…“

 

 Procházíme se životem, sny, realitou, myšlenkami, emocemi a obrovským sebeuvědoměním, které může být bližší mužskému čtenáři. Ale i pro ženy je to dobrodružná cesta, protože dílem pomůže pochopit složitost mužské duše, a dílem se v příběhu může nalézt i ona sama. Já jsem třeba z těch, která by toužila po tom vyjet na cestu Amerikou a nechat na půl roku svět za sebou. Jen tak… možná ochutnat tu mužskou svobodu. Třeba by mi nechutnala, třeba by se mi za týden přejedla, ale právě to vnímání potřeb duše, která je svazovaná ať už závazky nebo bolestí (což mají i muži a jak vidno i muži, kteří lámou jedno srdce za druhým a komplikují dětství jednomu dítěti vedle druhého), i taková duše má potřeby, které mohou souznít s Odloženým vesmírem.

 

Proto jsem knihu dočetla se závěrem, že je to tak silná polévka, která se zažírá pod kůži a koneckonců, možná mi ovlivnila i několik následujících nocí se sny, které se mne snažily někam posunout. Doufám.

 

Duchovně beletristický román – tak to je přesně Odložený vesmír.

 

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing, 2021,

 

https://www.synergiepublishing.com/cs/shop/knihy/osobni-rust/000509_odlozeny-vesmir.php

 

 

 

 

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička