Tom Robbins


1. dubna 2021, autor Eva,



Tvůj filipínský otec tluče do karibských bubnů a mluví, jako kdyby vyrostl v Harlemu. V duchu uvažuješ, jestli tahle multikulturnost, kterou lidé typu Belforda Dunna tolik obdivují, není aspoň částečně zodpovědná za současné ekonomické fiasko. Amerika byla totiž vždycky multikulturní – americký národ se do nedávné doby dokonce přirovnával k symbolickému tyglíku, ve kterém se mísí různé typy lidí v jednu bohatou slitinu. A byla to právě syntéza nejrůznějších životních moudrostí, schopností, vlastností a sklonů (obnovitelných a přizpůsobivých), která Americe propůjčovala její pověstnou chuť do života.

V současné době se však zdá, že pouze malé množství přistěhovalců je ochotno se asimilovat. Přinášejí si s sebou domorodou kulturu, prakticky neporušenou, úzkostlivě se jí drží, a dokonce odmítají komunikovat anglicky – propadají pak nepříčetné zuřivosti, když státní instituce státu, který si zvolili za domov, na ně nemluví jejich domorodým jazykem. Tohle všechno je pochopitelně vyřazuje z pracovního procesu a zároveň udržuje ve stavu nepřetržité diskriminace, stejně jako ve stavu sebelítostivého a sobeckého skuhrání, které je zákeřně zneužíváno levicovými silami k vlastním politickým cílům. Takže namísto silného a vydatného vývaru vonícího aromatickým kořením práce a úspěchu se Amerika proměnila v břečku malinkatých kousků nestráveného pokrmu. V něco jako – zvratky. Namísto tavícího kotle přichází nočník.

 

Z knihy V žabím pyžamu, vydalo roku 2002 nakladatelství Argo

 

Z anglického originálu Half Asleep in Frog Pajamas Bantam Books, New York 1994, přeložil Martin Šilar

 







Zařazeno v kategorii Postřehy, Půjčovna myšlenek





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička