1 – Vila Anička


2. května 2021, autor Eva,



 

Dětství jsem strávila ve vile Aničce. Vila Anička je secesní budova v centru Hradce Králové. V současnosti je vlastníkem vily Pojišťovna Generali, která ji v roce 2007 chtěla zbourat a místo ní postavit výškovou skleněnou budovu. Tehdejší vedení města s tím sice souhlasilo, ale vzedmula se proti tomu vlna odporu obyvatel města, vznikaly petice a spolky na záchranu Aničky, takže budova, na kterou mám tolik vzpomínek, zůstala zachována a v roce 2010 prohlášena kulturní památkou.

 

Vila Anička se nachází na rohu dnešní Gočárovy třídy a Střelecké ulice. Gočárova třída se počátkem 19. století jmenovala Jungmannova třída, v roce 1953 ji nastupující komunisti přejmenovali na třídu Obránců míru a tehdejší přesná adresa vily Aničky zněla Hradec Králové, třída Obránců míru 492. V období tuhé normalizace po sovětské okupaci obránci míru kolaborujícím hradeckým soudruhům už nestačili, a tak v roce 1970 ulici přejmenovali na Leninovu třídu. Po sametové revoluci v roce 1990 dostala název Gočárova třída. Ostatně jak jinak by se jedna z největších a nejvýznamnějších hradeckých tříd měla jmenovat než po hlavním architektovi města, který mu vtiskl nezaměnitelnou a velkolepou tvář.

 

Na tomto místě si dovolím malý a co nejstručnější odskok do historie. Josef Gočár (1880–1945) vypracoval urbanistickou koncepci města a postavil zde mnoho krásných budov. Jeho nejvýznamnější práce spadají do období kubismu a funkcionalismu, věhlasné jsou budovy U Černé Matky Boží a sídlo Legiobanky v Praze. V Hradci Králové se podílel na tvorbě územního plánu, za jeho éry se zde vybudoval na svou dobu hypermoderní školský komplex z červených cihel u Labe, z nichž nejkrásnější je budova Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové (1925–1927)

 

 

 

Neméně důležitou součástí jeho koncepce byla podoba Ulrichova náměstí. Za zmínku stojí i výstavba železobetonové konstruktivistické budovy Ředitelství státní drah. Gočár byl žákem Kotěry. Jan Kotěra (1871 – 1923) se rovněž významně zasloužil o urbanistický rozvoj Hradce. Jako sedlčanská obyvatelka musím zmínit jeho rané dílo, a to Červený Hrádek u Sedlčan, kam chodím se psem pravidelně na procházky. 

 

 

Jan Kotěra koncem 19. století vyprojektoval v Praze několik domů, ale svou kariéru zahájil až v Hradci Králové, a to velkou zakázkou, kterou mu v roce 1902 zadal primátor František Ulrich. Jednalo se o výstavbu Okresního domu vedle hotelu Grand. Během svého vrcholného období vyprojektoval vodárnu ve Vršovicích a v Třeboni a pro vlastní bydleni dnes už učebnicovou modernistickou vilu z režného zdiva na Vinohradech. Jeho nejproslulejším a v Hradci Králové nejznámějším architektonickým dílem je muzeum z let 1909 – 1913.

 

 

 

 

Gočár a Kotěra položili základy české moderní architektury a díky nim se městu Hradec Králové přezdívá salón republiky.

 

Nyní zpět k vile Aničce a mému dětství. Takto vypadala Anička v šedesátých letech minulého století, kdy jsem tam bydlela. Měla žlutou fasádu a náš byt se nacházel za balkónem zcela nahoře:

 

 

Takto vypadá vila Anička dnes

 

 

 

 

Pohled zezadu

 

 

Hlavní chod do vily nebyl z Gočárovy třídy, jak vidíme u Pojišťovny Generali, nýbrž z boku ze strany Letecké ulice. Zdobily jej obří kamenné květináče, které už zde nenajdeme.

 

 

Takto vypadá boční vchod z Letecké ulice dnes.

 

 

 

Nenajdeme zde ani dekorativní plot z červených režných cihel z roku 1911, který vidíte na fotografiích za mnou a za mými rodiči.

 

 

 

Další kapitola: 2- Gočárova třída

 







Zařazeno v kategorii Postřehy, Střípky z dětství





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička