Michaela Klevisová

Isak řekl: „Já sem utíkám před civilizací…Když jsem tady, můžu si nalhávat, že pořád ještě existuje úcta k přírodě, k tradicím, ke kořenům. Jenže pak sednu do auta a za první křižovatkou mě stejně něco vyvede z omylu.“

V hlase mu zaznívala hořkost. Je depresivní jako všichni lidé, kteří se cítí součástí přírody, nikoli jejími vlastníky a vládci, pomyslel si Bergman. Jejich svět se zmenšuje a jim nezbývá než okol sebe zoufale kopat… nebo se stáhnout do ústraní jako tento muž.

z knihy Zmizela v mlze