Alana Fairchild: Posvátné rebelky


29. března 2022, autor Renata Petrickova,



Karty Posvátné rebelky jsou tu pro všechny, kdo se nebojí zatřást mřížemi, nerozhodí je pomačkaná křídla a pevně se drží na divoce rozhoupané loďce, aby se tak mohli vydat cestou láskyplného naplňování duchovní evoluce lidstva.
Nechť tvé srdce rebelky bije silou posvátné úcty a tvá duše nadále vzkvétá poté, co společně vytvoříme probuzený svět plný lásky…

… to je ale krásný úvod v knížečce. Opravdu podařené karty mají několik výhod:
– kartičky samotné jsou maličké, akorát do ruky a skvěle se s nimi pracuje, jsou sympatické i ilustracemi
– knížečka je naopak trošku většího formátu, ale hlavně je obsáhlá, velmi čtivě, srozumitelně poskládaná tak, že přesně víte, o čem čtete a jak to na vás působí. Dokonce jsem měla chuť si ji nosit v kabelce a používat při krácení si času při nejrůznějším čekání. Ostatně strčit ji do kapsy a jít si číst někam na louku také není vůbec špatný nápad.

 


 

Zacelí nás? Zacelí duši!

 

Velmi souhlasím s tím, že nás naučí žít celistvějším způsobem, být více vyrovnaní a zároveň jsme uměli projevit svou vášeň a vnitřní oheň. Doporučuji přečíst si knížku, úvodní texty, protože se nejen naladíte na karty samotné, ale také na duševní stav, v jakém se máte na tu startovní čáru postavit. A až potom třást těmi mřížemi. Není to jednoduché, možná se budete muset zbavit návyků výchovy, kulturních návyků a vydolovat ze sebe dávno ztracené já.


 

A i když si třeba jen knížečku náhodně otevřeme, může přijít velké prozření:

 

„Představ si svět, který je blažený, plný lásky a údivu, že se v něm přirozeně cítíš v bezpečí jako opečovávané miminko v náručí vesmírné matky. Život o nás s laskavostí mateřsky pečuje a je-li třeba, posílá nám výzvy. Příjímat tuto mateřskou péči – v její jemné i drsné podobě – je  někdy náročné….“

 

A co s tou drsnou podobu, napadá mne… listuji dál…

 

„Jsi tak milovaná! Závěrečné léčení kartou ti pomůže, aby ses v prvé řadě vzdala viny za to, že máš nějaké potřeby. Podpoří tě, abys vyřešila svůj vnitřní boj, který ti brání v jejich naplnění…“

 

 

A když se podívám na meditaci, která je v závěru této karty… vidím, že jde o proces, ve kterém sama sobě říkám, že opouštím falešnou vinu a strach, který mi říká, že mé potřeby NEJSOU DŮLEŽITÉ. Učím se v ní přijímat odpočinek, posvátné léčení, které s sebou toto zastavení a odpočinek nese. Učím se mít se ráda, pečovat o tělo – a cítím, že i ty chvíle, kdy odpočívám, jsou nesmírně tvůrčí, že lze najít úlevu i v nějaké tvořivosti, která nakonec také probudí to, že se mám ráda, že si zasloužím úspěch a radost.  Mám si dopřát to, co skutečně moje duše potřebuje a může to být úplně cokoliv!

 

Paráda. I takto můžete s knížečkou pracovat. Ukazuje se tady, že má drsná lekce je o tom, že se mám vykutat ze zvyku sebe-nenávisti… a sebe-ignorace. A to fakt není lehké, kdo zažil, ví…

 

Tak já vám přeju krásné časy s Posvátnými rebelkami…


 Karty vydalo nakladatelství Synergie Publishing,

https://www.synergiepublishing.com/cs/shop/karty/vykladacky/000525_posvatne-rebelky.php

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička