Hana Voříšková: A na prstech nám budou tančit vlci

8. dubna 2011, autor redakce,

Sovám se neschováš

když ukryješ tvář do dlaní

Při každém tvém nádechu

se všechny stromy naklání

Neslyšíš let ale něco tě nutí

vytáhnout ruce z kapes

Otočím se k tobě zády

a ty hned chápeš

A tak jsme si padali do náruče

na horizontu všech světů

Hledali jsme Malý vůz

abychom se měli jak dostat domů

protože nebe je doma

doma je nebe

a dravcům k spánku

východ Slunce přečteme

Hana Voříšková

Gymnázium Karla Polesného, Znojmo

Zařazeno v kategorii Noční dravci, Poezie

Počet komentářů na “Hana Voříšková: A na prstech nám budou tančit vlci” - 7

Eva (17.4.2011 (18.14))

Porotce Jarda: Bojím se vstupovat do křehké, pro mě někde lehce drhnoucí však opravdové zpovědi. Známka: 1

Eva (17.4.2011 (18.14))

Porotce Jana K: Je fakt dobrá, spíše skvělá, známka 1 /možná s hvězdičkou/.

Eva (17.4.2011 (18.14))

Porotce Jana R: Ptákovina podle mě. Známka: 4

Eva (17.4.2011 (18.15))

Porotce Radka: I přes jemnost poezie pro mě nesrozumitelné. Známka: 3

Eva (17.4.2011 (18.15))

Eva: A hele, poezie! Od první sloky chytne a nepustí. Tomu říkám čtenářský zážitek. Za jedna.

Eva (17.4.2011 (19.28))

Hodnocení redaktora časopisu Host Jana Němce: Podobně jako v té próze nejvíc řekne už způsob, jakým si autor vyloží/zpracuje téma noční dravci; leckdo nepřekoná doslovnost, a pak jsou z toho horrory, další v sobě otevře jen tu nejbližší konotaci, tedy něco erotického, loveckého, koneckonců obě ty roviny se snadno spáří (když už jsme u toho) v postavě ženy-vampa. Jen tento poslední text má pro mě nějakou vnitřní zajímavost, rozvírání, pohyb „za“, který v poezii obvykle hledám, uhaduju. Netvrdím, že je o něčem výrazně jiném než ty předešlé, ale je to přinejmenším líp zbásněné, vcelku přesvědčivě to sugeruje jiné vidění, každé dvojverší mě nutí uhádnout, co je místo té – pomyslné – pomlčky v logickém vztahu mezi dvěma ději/skutečnostmi. „Neslyšíš let ale něco tě nutí / vytáhnout ruce z kapes“, to se mi moc líbí, je to konkrétní, gestické, a proto působivé, je v tom hrozba i očekávání… Za pozornost snad stojí i to, že zatímco většina autorů má tendenci pointovat přímo skrz předepsané téma, tedy vcelku mechanicky, zde vše ústí do světla, do dne, jinam, „a dravcům k spánku / východ Slunce přečteme“, působí to očistně, nejen pointa, ale i náznak katarze. —— jn

cVoK (17.5.2011 (21.58))

Už jsem to chtěl napsat dávno, ale činím to až teď: ze všech příspěvků okolo nočních dravců jste u mne zvítězila na celé čáře. Četl jsem to snad desetkrát a vždycky mě to bere ... nevím čím to je (ostatně ... jsem cVoK), ale vysekávám poklonu hlubokou jak Macocha, zvláště když si připomenu, že jste doposud velmi mladá (soudím dle gymnázia - tedy pokud tam neučíte :o)). Chtěl bych mít tenhle krásně poetický vyjadřovací talent...

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a