Literární web Sůvička
Z deníku infantilní matky
9. června 2026, Eva
Milé děti, vašeho tatínka jsem poprvé spatřila v hospodě Na Špejchaře. Okamžitě mě zaujal, neboť měl na sobě dlouhou košili po dědečkovi, rozedrané džíny a toto ležérní oblečení doplňovaly roztrhané kecky. No prostě týpek, který jsem v tý době zbožňovala.
Poté, co zavřeli hospodu a naši přátelé se rozprchli neznámo kam, mě tatínek pozval do vinárny Bystrica. V tomto tehdy proslulém nočním podniku mně recitoval Heinricha Heineho, Františka Gellnera, Allena Ginsberga a Václava Hraběte a já se v duchu rozplývala a tetelila, jakého intelektuála jsem ulovila.
Nevím, jak se to stalo, ale po návštěvě vinárny Bystrica jsem postrádala tramvajenku. Když jsem se smířila s tím, že budu jezdit do konce měsíce na černo, zjevil se na dívčích kolejích tatínek, že mi jde vrátit tramvajenku a při té příležitosti mě pozval na naše první rande, a to do ZOO, kde mi prý ukáže prase bradavičnaté, zvíře na pohled velmi odpudivé, leč interesantní. V ZOO jsem dychtivě vyhlížela slíbený exemplář, avšak prase bradavičnaté mě velice zklamalo, protože tam vůbec nebylo. Reputaci ZOO napravili moji oblíbenci hroši a tučňáci a také pivo v tamější hospodě. Při odchodu ze ZOO tatínek pouze lakonicky prohlásil: „Nebejt tam ty zvířátka, tak je tam úplný hovno.“
»» celý článek »» Z deníku infantilní matky
Strach
8. června 2026, Eva
Kužel světla proťal skleněnou výplň dveří do ložnice. Marcela se přikrčila pod dekou a hrůzou ani nedýchala. Jas baterky pohladil stěny na chodbě a přesunul se do obývacího pokoje.
Mrkla na budík stojící na nočním stolku. Displej ukazoval za deset minut čtyři. Vláda pekla a nočních duchů.
Marcela trpěla nepřekonatelnou fobií. Bála se nočních lupičů. Někde se dočetla, že tito řádí nejčastěji kolem čtvrté ráno, protože v tu dobu mají lidé nejtvrdší spánek. Mladá žena se v tuto dobu pravidelně probouzela. Zbrocená potem se lekala sebemenšího šustnutí a vyděšená se plížila na toaletu. Ulehčeně si vždy oddychla, když zjistila, že tam na ni nečeká zabiják s nožem v ruce a punčochou na hlavě. Ještě zkontrolovala, zda malý Honzík ve svém pokojíčku dýchá. Ráno se svým nočním děsům usmívala.
»» celý článek »» Strach
