Literární web Sůvička
Elizabeth Berg Příběh Arthura Truluva
11. října 2026, Eva
Elizabeth Berg Příběh Arthura Truluva
Arthur je pětaosmdesátiletý stařík. Nedávno mu umřela žena, kterou nepřestal milovat a velice se mu po ní stýská. Každý den vyráží na hřbitov, aby „poobědval“ se svou milovanou Nolou. U jejího hrobu si rozloží skládací židličku, z tašky vytáhne termosku s čajem a krabičku s jídlem, které si doma připravil. Zatímco obědvá, vypráví zesnulé manželce, co nového. Je přesvědčen, že Nola ho slyší. Poté se projde po hřbitově. Z nápisů na náhrobních kamenech vnímá, co byli zesnulí zač, jak žili a co dělali. Tuto schopnost po něm později převezme Maddy.
Maddy je studentka a na hřbitov chodí „za školu“. Utíká sem před nespravedlivým osudem a před lidskou zlobou. Hned po narození jí zemřela maminka a tatínek se z její smrti nikdy nevzpamatoval. Stal se z něho zahořklý a zatrpklý podivín. Svou dceru má rád, ale nedokáže jí to dát najevo. Maddy je jiná než ostatní studenti, a jak tvrdil klasik Stendhal, odlišnost budí nenávist, tak i Maddy budí v ostatních nevoli. Šikanují jí a ubližují. Maddy nemá nikoho, komu by se mohla svěřit, komu by mohla říct, co všechno ví, co všechno přečetla a cítí se velmi osamělá. Přestože je krásná a inteligentní, nemá vůbec žádné sebevědomí. Svému příteli Andersonovi dovolí, aby s ní jednal jako s kusem hadru.
»» celý článek »» Elizabeth Berg Příběh Arthura Truluva
POLEMIKA S JEDNÍM VOLEBNÍM LETÁKEM
8. října 2026, redakce
Lži jsou násilí. Jedna z mnoha úderných vět, kterými česká spisovatelka Radka Denemarková 6. října otevřela 78. mezinárodní Frankfurtský knižní veletrh. Vyhledejte si celý proslov, stojí za to.
Následující večer jsem otevřel volební letáky a programy jednotlivých stran a hnutí kandidujících v sedlčanských komunálních volbách. Těšil jsem se na dobré nápady. Nechám stranou všechny podobnosti, kdy se strany a hnutí tvořící odcházející zastupitelstvo chlubí stejným peřím. Jak by také ne, když se vytvořily konsenzem a spoluprací v uplynulých čtyřech letech. Pominu bizáry či vzdušné zámky. Ale čtyři body z volebního programu Šance pro Sedlčany mě strašně zabolely. Skutečně nesnesitelně.
Dočetl jsem se, aby si občané – voliči dobře prohlédli tváře nových kandidátů za Šanci. Nenajdou mezi nimi nikoho, kdo je ředitelem některé z městských příspěvkových organizací, které jsou přímo napojeny na městský rozpočet. Prásk, jsem na odstřel, protože jsem ředitelem školy a zároveň zastupitelem?! Ano, jsem hrdým ředitelem školy Propojení. A také osm volebních období hrdým zastupitelem města Sedlčany. Udělal jsem v zastupitelstvu málo práce? Vedl jsem školu špatně? Mám se stydět za to, že moje tvář je na kandidátce ODS, strany, která dnes tolik nefrčí? Je to trestné? Je to hanba? Jsem ostrakizován a mí kolegové před našimi spoluobčany se mnou.
»» celý článek »» POLEMIKA S JEDNÍM VOLEBNÍM LETÁKEM
