Adam Mickiewicz

17. července 2011, autor Eva,

Když vstoupím poprvé do které společnosti,

hned z prvního pohledu poznám všechny hosty:

rozumní napřed hledí na mou pravou nohu

a hloupí na levou, kterou mám kulhavou

Zařazeno v kategorii Půjčovna myšlenek

Počet komentářů na “Adam Mickiewicz” - 4

Agin (17.7.2011 (18.31))

A od tvých dob, Adame, se nic moc nezměnilo.........(až na to, že mně ve středu umřel kocourek)

Eva (17.7.2011 (19.02))

Agin nezměnilo, máš pravdu. S kocourkem je mi to líto, i zvíře je člen rodiny. Já to prožívala nedávno, když jsme byli v Alsasku, umřel nám salašník Bery (11 let).

Agin (17.7.2011 (19.50))

Jo, člověk si to musí odbrečet a odsmutnit a to platí u všech bolístek na duši. Pokud se tahle fáze přeskočí, nějak se potom ten smutek drží déle a nechce se mu pryč.... Bery je ten chlupáč, kterého jsem viděla na tvé zahradě s kocourkem?

Eva (17.7.2011 (20.22))

Přesně tak, to se musí "odžít". Bery je ten chlupáč zde zvěčnělý - kterému psovi se toto podaří?:-))). Poté, co jsem ho oplakala, sedla k netu a hledala nového pejska. Ale neprozradím zatím, jak to dopadlo.

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a