Věra Nosková


14. srpna 2011, autor Eva,



Díky babičce, která měla je základní vzdělání a už od čtrnácti let pracovala jako služka, takže vlastně ani nic jiného neznala, jsem mohla číst jednu knížku denně, toulat se kolem Otavy a večer po hospodách, myslet na mužské, snít, psát básně, malovat a zkoumat sebe, lidi, svět. S nadsázkou by se dalo říct, že jsem svou osobnost vystavěla na babiččiných mozolech.
 
 
(z knihy Bereme, co je)






Zařazeno v kategorii Půjčovna myšlenek





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička