Cykloreport z Litoměřicka

7. října 2011, autor Eva,

Mnoho lidí se domnívá, že Ústecko je měsíční krajina prošpikovaná komíny, skládkami a haldami, nad kterou se vznáší odporný smog a všude se line smrad z chemiček. Není to však pravda. Komíny v Lovosicích a Ústí sice jsou, ale v okolí najdete půvabná místa.

Před rokem jsem projela na kole labskou cyklostezku z Litoměřic do Ústí a moc se mi to líbilo.

Tento rok jsme 3 dny brázdili na kole kolem Litoměřic a Lovosic. Bydleli jsme v kempu (bývalý Havelkův mlýn) v Opárenském údolí nedaleko Černodolského mlýna, kam jsme chodili na večeře, a kde jsem jedla nejlepší tatarák ve svém životě.

.1. den – poznávačka okolí (a taky za burčákem)

Cesta z kempu údolím podél Milešovského potoka do přívozu v Malých Žernosekách je úžasná. Je upravená a pohodlná, a také romantická, obklopená hustým lesem, takže i svěže voňavá.

Podjížděli jsme kamenné železniční mosty, podobné jako na Sázavsku. Přívozem jsme se dostali do Velkých Žernosek, kde byl „burčákový“ sklípek obsypaný cyklisty.

Po ochutnávce jsme pokračovali po cyklostezce do Litoměřic. Litoměřice jsou krásné město.

Jsou to vlastně bývalé západní Sudety a po Němcích tu zůstaly honosné vily. Připomínají mi spíše lázeňské město. Na náměstí je věž ve tvaru husitského kalichu, kam se můžete podívat. Pro ty, co nemají rádi výšky, nedoporučuji, protože věž se dost houpe a okna jsou velmi nízko. Protože mezi ně patřím i já, nevydržela jsem tam ani 5 minut.

.2.den – výstup na Lovoš

Kousek od kempu je nástup na vrch Lovoš po turistické stezce, po níž jsme kola chvíli tlačili, chvíli nesli. Turistická cesta je dlouhá přes 2 kilometry a cca 500 m pod vrcholem se spojuje s cyklotrasou. Ovšem odtud se také nedá jet. Je to jen pro drsné bikery, a to my nejsme. Nedávno v Sedlčanech točil Michal Jančařík Cykloutoulky a říkal, že Lovoš úplně nahoru také nevyjel. (Pokud chcete nahlédnout:

http://www.youtube.com/watch?v=reAFJey-TPg&sns=fb)

Hora je vysoká 569 m a výhledy odtud jsou úchvatné.

Lovosice se trochu ztrácí v „čmoudíkách“.

Dolů jsme museli kousek popojít pěšky,

ale o něco níže už se jelo dobře.

Ještě pohled na Lovoš zezdola.

.3. den – napůl pěšky napůl na kole

Trasa Velké Žernoseky – Michalovice (odtud vidět Radobýl) – Kamýk – Plešivec (509 m) – Hlinná – Lbín (kousek odtud vrch Špičák 608 m) – Rýdeč – Staňkovice – Žitenice – Litoměřice – Lovosice – Malé Žernoseky – nás zaskočila obrovskými kopci se stoupáním přes 14%, které vyšlapali jen chlapi.

My ženský jsme šly převážně pěšky, protože jsme to neušlapaly.

Ale krajina je tu nádherná.

Při návratu si 2 z nás projeli celou lovosickou fabriku (prý je rozlehlá), domnívajíc se, že jsou na cyklostezce. Z omylu je vyvedla teprve závodní stráž.

Shodli jsme se, že na Lovosicko a Litoměřicko se kdykoliv rádi vrátíme. Třeba jen z důvodu, abychom „udělali“ nedalekou Milešovku (837,5 m) a Hazenburg (418 m), na které nám nezbyl čas.

Zařazeno v kategorii Postřehy, Reportáže, cestování

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a