Literární web Sůvička

Mikulášská nadílka

P.F.Zarken

 

Černý

 

Černý jde tiše

večerem,

přemýšlí,

 koho by zmátl.

Jak někoho

vzít řetazem,

po kom by

paznehtem hmátl.

 

Ohonem

vrtí divoce,

oči své

ohnivě poulí,

a když

uvidí anděla,

strachy se

do kouta schoulí.

 

 

 

 

 

Bílý

 

 

Jak šumí

křídla andělů

pod modrou

nebeskou bání,

jak jiskření

 se odráží,

tak i Bůh

své lidi chrání.

 

 

Vánoce brzy

 přijdou k nám,

na hory

 i do údolí,

a všem

 milujícím lidem

otevřít srdce

dovolí…

 

 

 

 

 

Laskavý

 

Svatý Ty jsi,

 Mikuláši,

po cestách jdeš

 křivolakých,

v celém světě

 dárky nosíš

dětem předků

 bůhvíjakých…

 

Navštiv, prosím,

 i nás velké,

abychom se

 vždy uměli

domluvit tou

 lidskou řečí

 a k Boží lásce

přispěli.

 

 

 

 

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Mikulášská nadílka” - 1

Eva   (6. 12. 2011 (22:11))

Pavle, to by se určitě líbilo dětem. Tedy považuji to za básničku pro děti, milou a srozumitelnou, prostě mikulášská pohoda.