Literární web Sůvička

Noli me tangere

Agin

Když mraky, plné vlhké šedi,

své břicho táhnou líně krajem

a chandra zase smutky cedí,

 

já k divnovizím sklony mívám

a zlovolnosti blízko tuším,

tu celou duší osud vzývám.

 

Už přijdi, barvy jiné vystav

a zpívej, nebo něco říkej,

ať vidím z blízka klidu přístav

 

a prosím, zlým se nedotýkej.

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Noli me tangere” - 3

Agin   (29. 12. 2011 (16:23))

Tušíš dobře, Evičko...............


Eva   (29. 12. 2011 (15:04))

Přesunuji mezi nejlepší díla, velmi mě tvá báseň oslovila.


Eva   (29. 12. 2011 (15:03))

Báseň ve mně evokuje severské dlouhé zimní noci, plné smutku, depresí, a také zde cítím nutkání "vypsat" se z toho zlého. Nejlepší díla vznikají ze silných osobních prožitků, což by mohl být i tento případ. Netvrdím to, jen tuším.