Non guardarmi

15. června 2010, autor jenyk,

Non guardare a me quando esco dalla macchina, Jan*)

Políbila jsi mě
a jen ty jsi věděla,
že to je naposledy.

Špinavý sníh na kraji chodníku,
déšť
a omšelý vstup do hotelu,
ve kterém mizí
drobná postava ve světlém plášti.

Kdybych tě byl,
Claudie,
poslechl,
pamatoval bych si lépe
tvou vnímavou tvář
a oči.

Jaké jsi vlastně měla oči?

Jsem navždy ztracen
ve světě,
kterému nerozumím.

+++

*) Nedívej se za mnou, až vystoupím z auta, Jane

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Non guardarmi” - 4

Anna (16.6.2010 (4.38))

... třeba se mýlím, ale zdá se mi, že bez toho překladu by byla jaksi... úplnější. Z hlediska zachování tajemství (pro ty, kdož nedisponují překladačem anebo obyčejným slovníkem) zcela jistě. Otázkou je, zda vidíme právě jen to, nač se v danou chvíli nesoustředíme... to, co je opravdu důležité? Možná bych přehodila pořadí slok na konci: "...pamatoval bych si lépe tvou vnímavou tvář a oči. Jsem navždy ztracen ve světě, kterému nerozumím. Jaké jsi vlastně měla oči?"

jenyk (16.6.2010 (7.26))

Díky za koment. Nevím, zda to je z příspěvku dostatečně zřejmé, ale pořadí znamená asi toto: děvče nenávratně zmizelo (odehrává se v době tzv. železné opony, kdy pro normálního smrtelníka nebylo možno za děvčetem cestovat). Navíc básnický mluvčí v důsledku svého posledního pohledu z dálky už zapomněl, jaké byly ty pro něho tak důležité oči, resp. je si v tom nejistý. Jedná se tak vlastně o tragédii dvojnásobnou. Ztratil děvče i vzpomínku. Co už může být horšího? Proto zbaven svých jistot se cítí ztracen v nepřátelském světě.

Anna (16.6.2010 (8.03))

Díky za vysvětlení - myslím, že jsem to celkem pobrala - ovšem na tom, že by se mělo přehodit pořadí slok, se tím nic nemění, naopak. Báseň by získala logiku: 1.pamatoval bych si lépe...=tragédie ztracené vzpomínky 2.jsem navždy ztracen...= zbaven svých jistot-jak Ty říkáš 3. jaké jsi vlastně...= poslední snaha vzpomenout si Já vím, že Tvůj a můj pohled na věc se mohou (a budou lišit) - ale ta "moje verze" ukončená otázkou mě osobně z básnického hlediska sedí víc. Skončíš-li slokou "Jsem navždy ztracen...", vyznívá text těžkopádněji...

jenyk (16.6.2010 (11.19))

Mohlo by to tak být, jak říkáš. Možná to do saspi změním. A někdy tento moment ještě v jiném textu předělám. Ono je to totiž složitější. Chlapec ze situace tuší, že děvče vidí naposled. Není žádný pitomec. Ale nechce nějakým řešením či stěžováním rušit poslední chvíli. Takže oba to vlastně vědí, ale dělají jakoby nic. Prostě hrůza!

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a