Dnes jsem byla na procházce s pejskem. Šli jsme po silnici, pejsek na vodítku. Vedle silnice nebyl žádný chodník, jenom asi metrový trávník a hned za ním začínaly ploty rodinných domků. Za jedním plotem vrtěl ocáskem kokršpaněl a náš Benny vyrazil se s ním přivítat. Od silnice k plotu mu délka vodítka vystačila tak akorát.
Načež z domu vylezla stará paní a začala ječet na celou ulici, co tam dělá ten černý pes. Že toto je soukromý pozemek, ať si ho seberu a okamžitě vypadnu.
Takže jsem psa odtáhla z jejího „privátního“ proužku trávníku, který lemuje silnici, a přešli jsme na druhou (tu špatnou) stranu.
Neřekla jsem ani slovo (respektive neposlala někam), protože člověk by měl mít úctu ke stáří. Ale byla to fakt „baba na zabití“.