pozdně chytrý

                          stříbřité listy stromu – a
                          já jej nespoznám
                          z okna mu mávám
                          přes dvacet let
                          vždy v odvět zašumí…
                          mávnu mu naposled
                          že blbej jsem i v  bo-ta-ni-ce

.
                          mluvíme němě důvěrně
                          (klanění větrné)

.

                          s úctou se dívám na
                          šikanové listy
                          v povanu do kovu se blyští
                          klíč botanický
                          zarezle skřípne

.

                          mozek mi vypne a
                          mha je okol větví
                          však k ránu poryv
                          a cigán s pilou

.

                          kmen lehlý řízne na pláty

.

                          pohřební brokáty mi
                          špitnou latinské to jméno
                          už vím !

.

                          však strom má  od zvo ně no…

.