Hook 13-07-12

Je pátek třináctýho. Někoho možná tohle rozhodí, ale my od Hooka, co pěstujeme vědu a pověry přenecháváme labilním starcům a zpovykaným dětem, si tohohle nevšímáme.

Je den jako každej jinej a i když mi ráno vylétly z topinkovače tousty zrovna když jsem se nad ním shýbal a rozmazaly mi maskaru po celým xichtě, neberu to jako něco mimořádného a rozhodně to nepřipisuju dnešnímu datumu.

Pravda, cesta do práce mi trvala o něco dýl, jelikož jsem v zamyšlení asi čtyřikrát šlápl na hranatej kanál a musel jsem ho třikrát obejít proti směru hodinovejch ručiček, abych zrušil kletbu, ale to se mi občas stává. O nic nejde.

Mimochodem, když nemáte čas třikrát zakroužit kolem kanálu, pomáhá, když několikrát v duchu opakujete tuto formuli: Dříve nežli prha zvadne, do hajzlu nechť kletba spadne.

Ono to sice není tak účinné, jako kroužení, ale lepší něco než nic. Opravdu nechápu ty, co dupnou na hranatej kanál a nevyvolá to v nich žádnou obrannou reakci. To je jako co? To jako takhle hazardujem se svým životem? No, je to věc každýho.

Britské ministerstvo obrany mne potěšilo. Odtajnilo archívy a je to tady. To, co my vnímaví jsme věděli už dávno, je potvrzeno. Emzáci si k nám lítaj na dovču, špacírujou se tady a dělaj to tak už léta. Jezděj si sem jak do rezervace. Nebo jak do ZOO. To je fakt děs.

Přitom třeba já sám osobně jsem v posledním desetiletí několikrát apeloval na nejvyšších místech, aby se tomuhle voyerství, téhle emzácké peep show, udělala přítrž. Byl jsem naivní, to přiznávám. (Velikána poznáte podle toho, že dokáže přiznat omyl.)

Dnes je mi jasné, že nejvyšší místa emzáci obsadili jako první. Asi se museli dost bavit, když jsem si u nich na ně stěžoval. Já vím, že mi možná někteří nevěříte, ale je to tak.

Pokud se rozhlédnete kolem sebe, tak prostě dřív či pozdějc nějakýho emzáka objevíte sami. Oni už jsou tak zparchantělí, že se ani moc nemaskujou. Napovím. Vemte si takovýho Tomia Okamuru. Koukněte se na něj, poslechněte si ho a pak si položte otázku – Může někdo takovej bejt z týhle planety?

Odpověď je jednoznačná. Nemůže.

A takovejch figur, takovejchhle bizárů je všude halda. Vypozoroval jsem, že nejvíc je jich mezi celebritama. Tam je to v současnosti půl na půl. Docela síla, řeknu vám.

Tak jo. Vrátím se domů. Není mi dvakrát. Kolísá mi aura, připadám si takovej přepólovanej. Přitom jsem šel včera v devět večer spát. Dám na práh vchodových dveří svazek česneku a zamknu se. Ne že bych se něčeho bál, ale přežívá jen ten, kdo opatrným je. Hřbitovy jsou plný bezstarostných naivů.

Abych řek pravdu, je mi dnes jedno, jestli bude chcát či ne. Proberte se. Je pátek třináctýho. Budou padat kroupy velký jak kobylí hovna. Smiřte se s tím.

To je vše.