Cesta do Bajawi – 15.07.2012


27. srpna 2012, autor Baru,



Vstáváme před šestou, abychom stihli od šesti snídani, a pak odvoz do Bajawi. Do 6:20 si nás nikdo moc nevšímá, jen kolem se občas mihne nějaký zaměstnanec hotelu, ale sám nic nenabídne. Až když se ho zeptáme, zda můžeme mít snídani, přikývne a za chvíli začne nosit palačinky 🙂
Snídáme a sedíme a nic se neděje. Někdy kolem 7:30 přichází provozovatel, že prý mu volal majitel auta, které pro nás objednal, že je nějaký problém s vozem. Tak nás posílá na public bus a že ho předem zaplatí. Nasedáme na bemo, to nás odváží na bus terminál, člověk by nepoznal, že je to terminál, prostě před nějakou chatrčí zrovna stojí bus.
Čekáme asi půl hodiny, než se bus naplní místňákama. Peter si sedá dopředu, že je tam jakž takž místo pro nohy, řidič ho však vyhazuje, že tam budou sedět místní. V uličce v buse jsou pytle s čímsi, takže člověk si jde k sedačce po pytlích. S Luďou si sedáme na sedačky, kde pod námi jsou další pytle a opěrátka jsou rozbitá, takže když se opřeme, leháme si. Pár sedadel před námi jsou ještě 2 volný, tak tam jdeme, nejsou tam pytle pod nohama, ovšem Luďova sedačka opět nefunguje, a když se opře, tlačí do kolen klukovi za námi. Po půlhodince jízdy se s klukem vyměníme, sedne si na mojí funkční sedačku a my se v klidu opřeme.
Cesta trvá asi 5 hodin, se zastávkou v místním bufetu na jídlo. Koupíme se jen banány, počkáme, až se místní najedí a pokračujeme.
V Bajawě vyrazíme dle popisu průvodce k ucházejícímu hotelu, mají však plno, tak jdeme hned naproti, kde už to tak ucházející není, pokoje jsou dost špinavý a koupelna děsná, když si v umyvadle v pokoji člověk čistí zuby, voda vytéká na podlahu koupelny a pak až trubkou ven. Celkově to tam smrdí, tak si říkáme, že druhý den zkusíme najít něco jiného a jednu noc to vydržíme.
Vyrazíme na jídlo a na procházku po městě, cestou fotíme místní domky.
Snažíme se najít nějakou půjčovnu motorek, ale naprosto marně, místní lidi neumí anglicky, když se jich zeptáme na bike rental, odpoví yes a pak se zeptají, odkud jsme. Místní mentalita je fakt zvláštní, jen málo lidí dokáže říci, že něco neví nebo že nerozumí. Na vše řeknou ano a pak jsou z toho akorát zmatky.
Až u hotelu, kde mají plno, potkáváme průvodce, se kterým se domluvíme na plánu na příští den – autem projedeme nějaké místní vesničky, kde žijí Ngada lidé (dle tradičního, ne moderního způsobu života) a pak k teplým pramenům.
 
Večer jdeme do jiné restaurace, tzv. srubu, kde vaří moc dobře.
Potkáváme tam známé tváře – Frantíky z lodi – doporučí nám lepší ubytování.






Zařazeno v kategorii Indonéský deník



Počet komentářů na “Cesta do Bajawi – 15.07.2012” - 1


    Eva   (27.8.2012 (15.30))

    Spíše než domky, mě zaujaly elektrické rozvody, to by asi naše elektrorevizory třeplo:-)))) Hlavně ty dráty v koruně stromu jsou nepřehlédnutelné.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička