Domů! – 24.07.2012

18. září 2012, autor Ludek,

Ráno je vstávání na pohodu. Odlétáme až v půl jedné, takže žádný stres. V klidu balíme. Před desátou hodinou vyrážíme veřejnou dopravou na letiště. Opět malé dodávky, zacpané ulice. Už se těšíme do Evropy na ekologická auta. Všude na ulicích je přítomný smog. Auta a motorky bez katalyzátorů, po delším pobytu na ulici vás začne z toho bolet hlava.

Cesta na letiště a na letišti vše bez problémů. Na vnitrostátní lety ani nepotřebujete pasy. Stačí koupená letenka. Je to, jako když máte lístek do autobusu. Zavazadla si vyzvedneme až v Singapuru.

Cesta do Jakarty uběhne velice rychle. Cestou dopisuji deník. V Jakartě se přesuneme shuttle busem na jiný terminál, kde si dáváme oběd a utrácíme poslední peníze. Baruška má velkou chuť na kávu, ale zbylo nám než 17 000 IR a káva tu všude stojí přes 22 tis. V jedné hezké kavárně ukecám obsluhu a Barušce udělají skvělé kapučíno.

Do odletu moc času nezbývá. Jdeme se odbavit a po odbavení procházíme krámky, zdali ještě nenarazíme na místní pivo. Nic. Kupujeme si domů suvenýry a platíme kartou.

Odlet je v 16:10. Je 15:45 a jdeme směrem k odletové hale. Po několikáté prohlídce zavazadel přicházíme k odletové hale, kde obsluha kontroluje letenky. Zde nám sdělují, že musíme zaplatit odletovou taxu 150 000 IR na osobu. Jsme šokováni hned dvakrát. Za prvé vysokou částkou a za druhé, že do odletu zbývá málo minut a my už nemáme ani rupii.

Přes kontrolu se vracíme zpět mezi krámky. Nalézáme bankomat City bank, kartu mi to nebere. Kousek dál vidíme indonéskou banku. Z jejích bankomatů jsem už vybíral. Nebere to kartu nejen mně, ale ani Barušce. Jsme zoufalí.

Co teď? Naštěstí si Baruška vzpomene, že byla před Indonésií na Slovensku a zbylo jí v peněžence něco přes 30 euro. Je tu směnárna, tak k ní běžíme, prosíme pána, aby nás pustil. Dáváme obsluze peníze a ptáme se, kolik za to bude rupií. Sděluje nám, že 336 tis. Ovšem paní ve směnárně se nezdají malé bankovky (5-ti eurovky). Už to skoro vypadá, že nám je vrátí.

Nakonec vysolí rupie a my utíkáme zpátky do odletové haly. Baruška cestou lamentuje. Já jsem naštvaný až později, když sedíme v letadle. Do Singapuru letíme skoro v prázdném letadle.

V Singapuru už je to vše krásné, čisté a klidné. Více jak evropský standard, čisté záchody, masážní stroje na chodidla, internet, všude dostatek vody k pití.

Vyzvedáme zavazadla a přesouváme se na jiný terminál. Cestou koukáme, za co utratíme poslední 1,8 SG dolaru 🙂 Moc peněz to není 🙂

Check in Lufthansy je pro náš let již otevřen, tak si vyřizujeme letenky a zbavujeme se zavazadel. Poté vyrážíme do Burger King na malé hranolky s kečupem, které stojí 1 dolar. Za zbylé peníze si kupuji čokoládový bonbón.

Poté jdeme přes kontroly do odletového prostoru a naší odletové haly. Cestou využíváme služeb masážního stroje chodidel a poté internetu.

Čekání na let uběhlo velice rychle a usedáme do největšího letadla na světě. Po chvíli dostáváme nápoje. Lačni po alkoholovém půstu si objednávám červené víno, Baruška Campari s džusem. Poté je večeře, zase víno i Baruška si ho dává a poté ještě jedno 🙂 Pak je nabídka whiskey či baylies, tak si bereme dvě bayleies, na kterém si Baruška tuze pochutnává. Baruška kouká na filmy a já dopisuji deník. Chvíle spánku a pak program stejný. Baruška filmy a já deník.

Touto řádkou se s vámi čtenáři rozloučím. Čeká nás již jen teplá snídaně, přistání ve Frankfurtu a přelet do Prahy.

Čus Luďa

Zařazeno v kategorii Indonéský deník

Počet komentářů na “Domů! – 24.07.2012” - 1

Eva (18.9.2012 (16.17))

To musely být opravdu nervy na tom letišti. Hlavně, že to dobře dopadlo.

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a