Literární web Sůvička

lajny nepoddajný

andrew maxwell

daj mi
do očí silný šajny
a potom budem brečet vesmírem
jak hvězdy, co už dohořely
v hodinkách značky Citizen
ležících na odřeném nočním stolku

 

daj mi
po čertech dobrou holku
co milovala Jacksona, ostrý psy a moje oči
a za soumraku malovala prstem písmenka
na moje záda

 

furt mě má ráda
a chodí kolem jako hlídač v muzeu
co ví, že mu ty diamanty nepatří
ale stejně za ně položí svůj život

 

lajny nepoddajný
se vinou podél silnic jako hadi na mejdan
hraboši v amfiteátru
sledujou filmy jako na běžícím pásu
nevímaj krásu střihu, kamery, snad ani herce
jen teplo lidskejch dlaní v hledišti
a vibrace svýho domečku na baterce

 

daj mi
ty duše který rozhodujou
snad šanci narodit se do tvý lajny

 

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “lajny nepoddajný” - 4

andrew maxwell   (21. 9. 2012 (7:06))

Oooo,d ěkuji,toho si vážím, mimo jiné jsme tam zahlíd Brunel_a, to je velmi slušná společnost, děkuji


Eva   (20. 9. 2012 (18:16))

Hook je skvělý, já mu pořád říkám, že sem chodí lidé kvůli němu a on tomu nechce věřit:-))) Jo a přesunula jsem Tě do Nej...


andrew maxwell   (20. 9. 2012 (8:45))

Ahoj Evi, dovolil jsem si přihlásit se na váš server, přiznám se, že zatím nejvíc hltám Hooka :-), ale i jiný věci (Ztráta) tady vypadají moc fajn.


Eva   (19. 9. 2012 (17:48))

andrew, vítej. Asi se rozpadlo formátování, tak jsem si dovolila báseň trochu upravit dle smyslu, protože předpokládám, že původně byla rozdělena do slok a ne pouze jednolitý celek. Bítníci sic neznali Jacksona, ale trochu mi je ta báseň připomíná. Prostě je skvělá. První sloka hned chytne a pak už čtenáře nepustíš. Taky se mi líbí smysluplný závěr.