Ša


20. září 2012, autor Katka,



U pípy stála Kača, měla černé oči a nalévala. Herdek ta je kurva pěkná, řekl si nad omaštěnými kartami Janek, vytáhl trumf a baf!, chlapi odevzdaně, „ty dacane!“ a odhodili karty na stůl, politý pivem, gořalou, kopli do noh stola a hérgot, vytahovali z portmonek pětikoruny. Janek shrábl vítězství a šel objednat, protože vyhrál, za pultem Kača, ohnivá Kača, vytáhla z úst cigáro a: „No. Co to bude šampióne?“ Dala v ruce v bok, zhoupla se, Janek mrknul nalevo, kde se šlo na hajzlíky.

„Je tu moc lidí, večer nebo zitra. Co chceš?“ Opřela se o výlevku, takže prsa se jí málem dotýkaly zpěnéné vody.

„Mu, pivo a rum, jako vždy,“ řekl Janek a strčil ruku do výlevky, taktéž učinila Kača, prsty se milovaly mezi sklenicemi ožundů.

Přišel majitel. „Kačo, vzadu, ta partyja, nemá co pit, honem,“ ukázal do soukroumého separé prstem zčernalým od loupání ořechů pan majitel a poškrábal se na zadku. Janek vytáhl ruku, mezi chloupkami předloktí stékala mu voda na zem.

„Nedělej mi tu mokro,“ houknul pan majitel na Janka a plácl Kaču po prdeli.

„Zabiju tě,“ zasyčel Janek, vzal piva a rumy, nesl je ke svému stolu.

 

 

YYY

 

„Bóže, to mně nemůžeš pozvat na normální pokoj, postel, ?„ hekala Kača u zdi, sjížděla nahoru dolů pod Jankovým přirážením.

„Bože, bože,“ Janek přiklekl k hajzlíku a otevřel jej, zvedl dokonce prkénko. Kača shrnula sukni. Natáhla červené prádlo, krásné, koupil je Janek. Má vkus. Stoupla si za něj a dívala se. Janek skončil, sklopil prkénko, spláchl.

„Tolik škody,“ špitnul a utřel nos.

„Sim tě, další ožunda, nechci, seš blbej, mám tři děcka s pitomcem, i když píšeš básně, taky si pitomec,“ pohladila jeho kučeravé hnědé vlasy. Janek je hezký.

„Píšu pěkné básně.“ Začal plakat.

„Co z toho?…za to si chleba, máslo nekoupím,“ přehodila mu černou sukni přes hlavu. Janek hledal a lízal.

 

YYY

 

„Kde jsi byla tak dlouho?“ manžel odložil manžetové knoflíky vedle telefonu. Cinkly a jeden spadnul na zem. Sehnula se pro něj.

„Na,“ podala mu jej.

„Jsi kurva,“ vyslékl košili, vklouzl do županu a zapnul Eurosport.

Kača hodila košili dolů v koupelně komínem, spadla na kopu špinavého prádla.Rozprostřela se nad tyrkysovou sukní a páru dětských ponožek. Límeček anglický, v něm proužek prachu. Rukávy ležely přes prostěradlo manželské postele.

 

YYY

 

„Neser mě, jsi nemožný,“ kopla do Janka žena, pokřižovala se, „ráno mosím na hrubů, křížové cesty domluvit si, jak budu zpívat, hajzle ožralý,“ kopla znovu. Janek se stočil na rohožce, ruce založil pod bradu.

„Jdi do řiti, ty hlúpé tele,“ šeptal si do dlaní, usnul a nad ním svítil skoro Měsíc. Zářily hvězdy. Ša. ša.







Zařazeno v kategorii Povídky



Počet komentářů na “Ša” - 6


    Eva   (20.9.2012 (18.46))

    Moc dobře napsáno, umíš perfektně vyhmátnout detaily (s tou výlevkou či knoflíky) a přitom to vůbec není popisné, ba naopak, čte se to samo. Pochopila jsem to dobře, že majitel hospody byl její muž?


    Katka   (22.9.2012 (9.02))

    Díky Evi, nene je to jen její šéf...to jen taková miniaturka..))


    Katka   (22.9.2012 (9.04))

    Ha, chtěla jsem vložit jednu ilustraci od Edíka Vránů a je tam hned třikrát..šmarjá..)


    Eva   (23.9.2012 (21.35))

    ta ilustrace od Edy je super, nechce to Eda Crow poslat jako samostatný kousek?


    Katka   (23.9.2012 (21.56))

    Zeptám se ho...jojo, je šikovnej..))


    Katka   (23.9.2012 (21.56))

    A děkuju za úpravu Evi.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička