Hook 22-11-12

Možná se vám zdá, že se příliš zabejvám Pitomiem, ale ono se to prostě nedá, neb ten výtečník ze sebe sype tolik neuvěřitelných perel, postřehů, úvah, sloupků, aforismů, apokryfů, satirických dvojverší a dadaistických limericků, že reagovat aspoň na některé z nich je historická nutnost.

Jedna z posledních myšlenek, jež ze sebe Pitomio vytlačil, byla o tom, jak je to vlastně s komunisty a s komunismem. Nebudu to příliš rozpitvávat, protože bych popsal mnoho stran, ale vypích bych jen základní myšlenku, tj. že komunismus historicky vychází z komun, jež měly třeba ve Francii komunardi a v Americe Indiáni. A že komuny byly ten nejdemokratičtější systém, kterej kdy na světě byl.

Mno, Pitomio, už to nehul. Co se týče komunardů, tedy Pařížské komuny, tak celá ta akce trvala dvaasedmdesát dní a jelikož šlo o povstání, tak to asi moc radostnejch demokratickejch prožitků nepřineslo. Spíš bych řek, že to byl docela krvavej vopruz.

Co se týče Indiánů, tak tam občas prdel byla, zvlášť když ulovili bizona, nebo někoho potrápili u mučednickýcho kůlu, ale dobrá. Indiány bych ještě bral, ale jen ty romantický vod Maye, co maj za náčelníka Vinnetua, kterej je sečtělej a poslouchá na slovo svýho bílýho bratra Old Shatterhanda.

Proto taky nevyvádí píčoviny a místo skalpování hulí trávu z dýmky míru a občas vyrazí udivené uf uf, jako třeba jednou, když ho Old Shatterhand vzal na výlet k Missisipi pozdravit Toma Sawyera a on si na břehu zadumaně zahulil a pak povídá – uf uf, to být velká kanoe – a Shatterhand mu odvětil – to být parník, Vinnetou – a Vinnetou byl rád že se zas posunul vo level.

Tak tohle celkem jo, ale zase mi tam chyběj barikády, politická školení, domovní důvěrníci a takový ty věci. Co mne ale lehce přivádí do rozpaků je to, že jestli se Pitomio stane prezidentem, tak se nám to tady pokusí zavíst.

Představa, že začnem jezdit na koních, že opustíme zateplené panelové domy a přesuneme se do tee pee bez internetové přípojky a bez suchýho hajzlu, že už nebudou Jihočeši, ale Siuxové, kteří budou mít o něco slabší eknomiku než středočeští Apačové, že kvůli ostravským Komančům budeme vykopávat válečnou sekeru, že na vše bude dohlížet Inču-čuna Pitomio Dobré slunce, že jeho manželka, Ta co žvýká kůže celou noc, nás bude učit uzlovému písmu a lesní moudrosti, mne poněkud děsí. Přijde mi to příliš punkové, jestli mi tedy rozumíte.

Nemám nic proti přírodě, občas i na kraji lesa založím oheň a přemítám nad Všehomírem, zatímco mi romantické plameny opalují řasy, ale pak ho zase pochčiju a jdu domů, kde mám postel a polštář a peřinu a všechno.

Mno, nebudu to už víc rozebírat, ale jen bych chtěl říct, že když někdo s inteligencí vypnuté mikrovlnky dává rozumy o všem a všem, přesvědčen o tom, že co z něj vypadne oduševnělou perlou jest, neměl by se nikam srát. Je bohužel železným pravidlem, že přesně tyto figury najdete na všech řídících postech.

Ty jo, dnes jsem psal docela vážně. Možná je to tím, že když se vyjadřuju k Pitomiovi, tuhne mi můj neodolatelnej úsměv na vybledlých rtech.

Ne netu visí článek, že pět procent českých domácností nemá teplou vodu, vanu ani sprchový kout. Že prej je to jako nic moc, ve srovnání s vyspělou Evropou. Mno, milý pisateli, s tímhle běž do prdele. Až budeme za Indiány, budem bez koupelny všichni. Tak vo co de.

Dnes nebude chcát. Rosnej bod se zmítá v strach nahánějících turbulencích. Pokud si toho vydrží okluzní fronta nevšímat, nemělo by to vadit. Pokud se nasere, přijde krupobití.

To je vše.