Hook 03-12-12

Na Vyšáku bylo včera dvěstě lidí, protože pan Landa tam za cinkotu rolniček přednášel píseň. Kolem něj stáli takoví divní husičtí maníci, měli holé hlavy, zachmuřenej pohled a z jejich xichtů čišela odhodlanost, víra v cosi čisté a neochvějné přesvědčení, že se děje něco naprosto zásadního.

Pak jsem si před spaním pustil dokument „Triumf vůle“ a musím říct, že ty pohledy tam byly taky. Třeba se ale pletu, stejně jako jsem se plet, když jsem viděl paní Bílou a pana Landu, jak zvedají strnulou pravici a myslel jsem si, že to dělaj z přesvědčení, jenže ono to z přesvědčení nebylo, jelikož to bylo kvůli divadelní hře, která se nikdy nehrála, neb ještě není napsaná. Mno, zatím to je šumák. Průser bude, až vzplanou ohně a píseň vontská beze slov zazní ve Stínadlech, jestli mi tedy rozumíte.

Polští stavbaři, kteří jsou stejně akční, jako jejich kolegové potravináři (akorát že nedávaj do malty posypovou sůl), se pustili do rekonstrukce jakéhosi vzácného francouzského zámku. Vzali to z gruntu, takže ho srovnali se zemí a přišlo se na to až tehdá, když už jen pár maníků uhrabávalo terén.

Tohle mi připomíná jednoho známého, kterej se kdysi pustil do kontroly zadní brzdy u auta, protože byl fajn letní den, zahrada posekaná, lahváče vychlazený a celkově byla taková skvělá atmoška zmáknout něco malýho, aby jeden nelelkoval, ale zasejc aby to jednoho nevysílilo.

Dal auto na hever, sundal kolo a pak se pokoušel stáhnout buben. Šlo mu to blbě, protože nechal zataženou ruční brzdu, ale známej byl houževnatej a nakonec zvítězil. Buben sundal, chvíli si prohlížel brzdu, viděl tam tak akorát velký hovno, jelikž tomu nerozuměl a pak to celý složil zpátky. Akorát jak to rval přes tu ručku, tak zmáčk závity na ose a matka, co má držet kolo, aby neupadlo, tam skoro nešla našroubovat.

Mno, abych z toho dnes nedělal příručku pro automechaniky – kolo mu ulítlo na magistrále směrem z města, v podvečer, takže jak si auto sedlo, byl to ohňostroj velkej, ulítlo někde na úrovni pankráckýho Bauhausu, sralo si to v pravým pruhu, pak odbočilo na sjezdu u Brumlovky a vyčerpaný zalehlo u semaforu, neb byla červená. Škoda včetně vodtahu asi dvanáct litrů.

Co tím chci říct? No, že někdy méně je více, což sice každej ví, ale málokdo se podle toho chová. Kupříkladu já kdybych se včera večer před spaním nenacpal kilem vajíčkovýho salátu, moh jsem se dnes ráno vzbudit čerstvej a ne s bolavou hlavou a pálivejma vočima. Nevím, co přesně Džesika do toho vajíčkovýho salátu dal, ale ať to bylo co bylo, dal tam toho hodně.

Energetický štítky, který musej bejt na každý budově využívaný státem, trošku zamotávaj hlavu radním, jelikož to prvák bude stát spoustu mega a druhák nikdo přesně neví, proč se to dělá. Energetickej štítek má mít asi metr na tři, aby i slabozrakej všechno vyčet, má bejt osvětlenej, s vysvětlivkama a bruselský smažky jsou z toho děsně nadšený, protože jejich vize je ta, že v roce 2018 má bejt každá budova s nulovým energetickým odběrem, takže když si v takovej budově kejchnete, bude tam jak v sauně.

Chtěj toho dosáhnout masivním zateplením a třeba už jsou plány vo tom, jak se Karlštejn obalí polystyrénem, na kterej se jebne brízolit a já fakt ty kretény nemusím.

Hanychová má prý nové věšáky, Ornella Štiková by nechtěla chodit s Jágrem a Iveta Bartošů je mimoň z Neptunu. Tak určitě. Nejlíp mi vychází ta Hanychová, protože bejt tváří Asko nábytek mi přijde dobrý.

Ráno chcal sníh. A takhle to už bude furt.

To je vše.