Hook 28-12-12

Jan Honza Fischer mne docela zaměstnává. A pak že jsou svátky. Jak jsem včera psal, tak pan Tomáš Hanák a kouzelník Žito 44 ho vyzvali, aby se pakoval z přímé volby, aby si vzal raneček buchet a šel kamsi za devatero řek a devatero kopců, kde prý je všemi vzývaná země jménem Prdel a Jan Honza Fischer nejenže na buchty sere, ale pustil se do protiútoku, že jako ho nebudou poučovat ti, co v roce 1989 chtěli na revolučně naladěný lid pustit tanky (ano, je to ten lid, co si teď hraje s exekutory na schovávanou) a já si myslím, že Jan Honza Fischer je kapku mimo mísu, protože co vím, tak Hanák v té době lil jak protrženej rybník, takže by neuřídil ani volnočasový aktivity a kouzelník Žito 44 se učil svý první a poslední tři akordy, aby s chlapcema podobného smýšlení mohl posluchačům sdělit, že je bílej jako padlej sníh a myslím, že již tenkrát mu kdesi v skrytu alabastrové duše cosi tajemného rolnilo.

Včera mi přistála na zdi fotka, jak paní Samková, Pitomio a ještě tři další figury jdou podat ústavní stížnost a bylo to focený někde na ulici a nevím, jestli to byla práce bystrého fotografa, či neméně bystrého Photoshopu, ale vypadalo to zlověstně, něco jak když Rychlý šípy kráčej do Stínadel, aby daly na tlamu Mažňákovi a podfukem pomohli Losnovi vyhrát jakousi obskurní reality šou, akorát mi tam chyběl zmateně pobíhající Bublina, což byl jejich zablešenej pes, ale pak jsem čet, že Vladimír Iljič Dlouhý se omluvil, takže jsem si oddych, že se nestalo něco vážnýho, jako včera u Hooka, kam musela večer přijet rychlá, jelikož se jednomu hostu udělalo kách, protože si dal vosm plzní a nepích si předtím inzulín, takže upad do diabetickýho koma a přijeli lapiduši s houkačkou a divadlo to bylo velký a v místnosti nahoře se málem operovalo a hosti byli takoví jako zaražený, akorát kdo nebyl zaraženej byl Šmoldík za výčepem, kterej tam vždycky zašel a přes hlavy zdravotníků se hlasem mocným všech ostatních, co sice byli třeba na sráč, ale ne v komatu ptal, co si daj, protože kšeft je kšeft a narozdíl od lidskýho života, jenž je pomíjivej, je s náma furt.

Mimochodem, tohle o tom kšeftě říkal náš Taťka největší už tenkrát v Davosu, což bylo v době, kdy se pan Hájek přeměňoval z gekona v to, co je dnes, což myslím nějak moc nevyhrál.

Ladislav Jakl, jenž je poradcem Taťky (asi i proto je Taťka někdy takový roztomile popletený) se pustil do cyklistů, jelikož cyklisti prej potřebujou hodně energie, když šlapou, tudíž víc žerou a musí se kvůli nim stavět kravíny a vepříny v chráněnejch oblastech, protože takovej cyklista jen tak něco do huby nevezme a když to není bio a eko a dia, tak ho to nutí k dávení a já s tímhle naprosto souhlasím a myslím, že cyklistika by se měla zakázat, protože jinak my, co necyklistujem, chcípnem hlady, případně zemřem ještě v předškolním věku zhuntovaný sojovejma šuntama, co na nás zbydou. Taková je pravda a kdo si myslí něco jiného je pouze a jenom ten, kdo si myslí něco jiného, což nemá žádnou váhu, jak ví každý, kdo si přečet Hegela v originále.

Docela mi vrtá hlavou, že když má Hooka v oblíbenejch víc jak osm set lidí, že  se nikdo nechce přijít vylejt na Silvestra a na plech. To ale neva, důležitý je, že se máme rádi. (Džouk.)

V noci chcalo. Doufám, že teď to dá pokoj, jelikož mám nějaké pochůzky a nerad bych vypadal jak roztomilej zmoklej Volšoveček. Pro ty, co neznaj Volšovečka – nerad bych vypadal jak zmoklej debil.

To je vše.