Literární web Sůvička
Jiří Žáček: Vlastenecká píseň k poctě velikánů
Eva
Stával pomník na náměstí,
zůstal po něm sokl,
hašteří se na něm vrabci,
značkuje ho čokl.
Celý zástup velikánů
na tom soklu stával
na pomníky u nás býval
vždycky velký nával.
Střídali se podle toho,
jak se časy mění,
tenhle skončil na smetišti,
tamten ve vězení…
Proč by na tom prázdném soklu
měla krákat vrána?
Kde je sokl, tam ať stojí
pomník velikána!
Hrdinové naší doby,
opanujte sokly!
Bez příkladných velikánů
by nám Češi zcvokli.
Přihlaste se, kandidáti!
Koho si vlast cení?
Ale fofrem, než vás doba
v liliputy změní!
(z knihy Vy mně taky)
