René Vaněk


17. ledna 2013, autor Eva,



Pitoresknímu interiéru dominovalo několik skleněných válců, v nichž se v zelenkavém nálevu vznášely zrůdně malformované lidské plody. Anencephalia, Cyclopia a Harlequin ichthyosis – to stálo na cedulkách těch průhledných, formaldehydem zalitých hrobů. Pro Fanatika byly asi čímsi důležité, protože je měl postavené přímo na svém osobním stolku a během přestávek ve výuce, kdy jsme my, jeho studenti, jedli svačiny, zaujatě pozoroval, jak se plody vlivem změn teploty pohybují ve svých válcích nahoru nebo dolů.
Tenhle podivný svět pod kupolí Skleněné věže byl nejspíš poslední baštou lidského vědění. Tyčil se nad taškovými střechami okolních budov a já byl nesmírně hrdý, že je to zrovna náš dům, k němuž Skleněná věž náleží, a to i přesto, že mi během nudných zimních hodin připadala jen jako pouhé úložiště zakonzervovaných mrtvých tvorů, jednoduchými zásahy proměněných v pomůcky pro názorné chápání vnějšího světa.
 
(z knihy Soma Secundarium)






Zařazeno v kategorii Půjčovna myšlenek





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička