Hook 18-01-13

Pan Valtr Komárek, známý svými smělými a neokoukanými názory, jež si svého času času pochvaloval i Fidel Castro, jelikož mu Komárek jako nadějný mladý ekonom kdysi na Kubě radil, kudy jo a kudy ne, díky čemuž Kuba v současnosti není v prdeli, ale v něčem kvalitativne mnohem znamenitějším, prohlásil, že socani by měli pana Zemana podpořit mnohem víc, než to dělaj, a i když třeba Theo od Barbuchy z Divokejch matek Miloše příliš nemusí, jednou je jasný, že rozhled Zeman má, slinu taky, žízeň po životě „po životě“ též (taková roztomilá slovní hříčka, ha ha ha ha) a že, jak pan Komárek se svou kulometnou dikcí poznamenal, může hodně ovlivnit věci, jež se ekonomiky týkají, protože jí rozumí, což nám vod Hooka se líbí moc, protože máme pocit, že minulejch dvacet let to tady vedli šampóni, kteří vo ekonomice věděj akorát velký hovno, díky čemuž jsme se dostali do naprosto skvělýho stavu, kdy platíme jak debilové eráru vod rána do rána a když něco chcem, tak si to musíme zacvakat za svý, protože okolo státní kasy postává fronta potřebnejch, vysmaženejch a vytuněnejch zmrdů, co berou a kurva nedávaj a jestli je něco punk, tak tohle, a pak se Valtr zasnil a sdělil uhranutejm posluchačům, že von osobně socany kdysi pozved z popela, ale pak přišel Miloš (čti Miuoš) a vybudoval vše vod začátku a tenkrát podle Komárka byla socdem partaj něco jako bojová organizace, jako takovej údernej voddíl SEAL, jako taková námořní pěchota, cizinecká legie a němečtí horští myslivci dohromady a tenkrát jo, frčelo to nevídaně a to, co náš Taťka největší plaše vobcházel, protože v národní bance za přepážkou, s kšiltovkou se zeleným štítkem a s klotovými rukávy, rovnajíc mince do úhledných komínků nemoh tyhle revoluční zkušenosti získat,  tak zatímco náš Taťka váhal, Miloš se svou úderkou do toho šel po hlavě, přímo, za bílýho dne, bez bázně, hany a strachu, s absencí výčitek, jež odhodil jako buržoazní balast na smetiště dějin a dodělal vše, co k dodělání vybízelo a moc se mi líbí, že se neohlížel na soukmenovce, jelikož má na levé lopatce vytetované heslo „Padni komu padni, debile“ a když tenkrát prasklo, že Ivo Svoboda, ministr financí, vybílil Libertu, a že mamky nemaj v čem vozit zpovykaný mimča, a že hrozej lidový protesty, šoup ho do arestu a bylo a tohle je děsně fajn a přesně tohle jsou příběhy, ze kterejch by měl Edgar Poů noční můry a já vím, že tohle čtou i ti, který maj Zemana rádi a fakt se nezlobte, ale von si ten s prominutím šašek vo tohle říká a neberte si to vosobně, jelikož stačí, že si to vosobně beru já a pak, jako bájnej Fénix povstal z popela křišťálově čistej Standa Grossů, kterej si řek, že řídit stát nemůže bejt složitější, než řídit lokomotivu, protože taková lokomotiva má mnohem víc páček, čudlíků a jinejch podivnejch věcí, než nějakej pojebanej stát, dodělal si přes víkend v Plzni práva a dosral vše, co ještě dosraný nebylo a pak, znaven poctivě odvedeným dílem, koupil pár akcií, za tejden je prodal, vyvařil na tom sto mega a z daleké Kalifornie, kde si zakoupil takovej malej Southfork, na nás vystrkuje prdel a na vizitky si nechal natisknout „Ewing Oil czech made“ a vono je asi lepší se tímhle nějak moc nezabejvat, protože když se pořádně rozhlídnete, tak na jednoho Grosse připadá deset Řebíčků a to bych fakt vaše velebnosti blila.

Venku chčije sníh tak zprudka, že si jeden připadá jak na urologii. Akorát, že není žlutej. Myslím ten sníh. A bude to takhle až do února. A pak přijde březen a duben a teplo a vytáhnem gril a bude nám fajn, protože ono to sice může bejt momentálně v hajzlu, ale všeho do času, bratři a sestry.

To je vše.