Světlušky

Slova a slova, slovíčka,

Myšlenky rozmotané.

Která zas moudrá sovička

Nešťastnou láskou vzplane?

Zas jeden ze sta dopisů,

Napsaných ženě v klamu,

Vložil osudu do lisu.

A ona ustlala mu.

Prsy své k lásce stvořené

Odhalila mu zrána.

Prsty do vlasů vnořené.

Krásné je býti dána.

Co viděl nevěděl, pocítil

Tajemnou radost i žal.

Obratně v úžasu zachytil

Lásku a poslal ji dál.

Zamrazil, zahřál, odešel,

S cílem se zatoulal kdes.

Veselé smutky navěšel

Na akát, břízu i bez.

Poznámky z jeho notesu

letěly k lampě sivé,

Zapadly kamsi do vřesu,

Světlušky jurodivé.