Hook 24-01-13

Zejtra to vypukne a bude to velký, protože tohle my umíme naprosto skvěle a i když se svému okolí můžeme jevit jako společnost zasněných apatických retardů, občas máme momenty, kdy přejdeme do akce jak dvouletej kůň a to se pak jeden nestačí divit, čeho jsme schopni a i teďkonc, když se láme chleba a pozejtří budem vědět, kdo z těch dvou staříků se v příštích měsících bude resuscitovat na zámku v Lánech, protože jak bylo včera vidět, oba bohatýři si už šahaj na dno, šmátraj po něm a hovno nacházej, protože rezervy jsou vyčerpaný a občas mám pocit, že už jedou na pránu, což je hmota, která i když není, tak zasytí děsně, akorát že já tomu moc nerozumím, protože nejsem jogín a člověk vosvícenej, jelikož jedu na bůčku a hořčici a pivu a tudíž se s těmahle věcma míjím a prostě jsme ve finále a společnost kvasí a kypí a bobtná a pojistný ventily lítaj k obloze jak mrštní krahujci a nálada je svěřepá a říct mezi zemanovci, že je Miuoš debil, je vo přesdržku a naopak u knížátek poznamenat cosi o zdegenerované aristokracii, co ani neumí pořádně znásilňovat, znamená mít rozkopanou prdel a neznalej věci by řek, že jsme se pomátli, ale opak je pravdou, protože přesně tohle je občanská společnost, přesně tohle je ta demokracie zdola, noblesní, korektní a vyvážená, akorát, jak se pohybuju po Praze, nějak se mi nedaří nacházet vášnivě diskutující hloučky spoluobčanů, kteří se citáty z Hegela, Senecy, Kanta a jinejch pošuků snaží přesvědčit svý názorový oponenty, ale spíš slyším takové hezké zemité výkřiky, jako „Běž do piči s Karlem“, „Miuoši nešukej“, „Vatikánskej zkurvenej agent“, „Vylízej si Lukoil“ a podobně, které ve znamenité zkratce shrnují názor dotyčnejch na uspořádání světa a i když jsem hodně tolerantní a empatickej a všechno, tak se mi nějak nedaří v těchto výronech nacházet ono oduševnělé zdůvodnění proč toho či onoho, ale spíš mi to celý přijde jako pořvávání lůzy, která má konečně svý hry a když jsme vo tom včera u Hooka mluvili, asi minutu, tak jsme se shodli na tom, že to ani jinak dopadnout nemohlo, a že prostě my od Hooka třeba dokážeme bejt nad věcí, naslouchat názoru toho druhého, neskáčeme mu do řeči, i když s ním hrubě nesouhlasíme, protože jsem prostě takoví, takoví jiní, noví, mladí, tržní lidé a pak přišel Džesika na jedno a měl placku s Karlem a Šmolda mu řek, že buďto dá tu placku do hajzlu, nebo má po piči a poštěkali jsme se všichni jak psi a bylo to vočistný a mohli jsem konečně probrat věci podstatný, teda až Džesika tu placku sundal, a totiž kalifornští vědci zjistili, že jsou rostliny, který zkvalitňujou sex, akorát že nevěděj, který to jsou přesně, což nám přijde divný, protože my to víme dávno a sex třeba zkvalitní kopřiva dvoudomá, vrbový proutek a rozemleté chilli a možná bysme našli ještě další kytky, jenže Klára zrovna narazila novej sud a my museli přidat, protože z nově naraženýho sudu je pivo nejlepší a pokud chcete udržet tempo a nechcete se utopit, pijete mlčky a soustředěně a to jsou přesně ty momenty, kdy je na výčepu u Hooka ticho jak v kostele a všichni maj zakloněnou hlavu a přivřený voči a jsou nehybný jak sfinga a jen ohryzky na hrdlech tančí jakýsi zběsilý bungee jumping a i když nemluvíme, víme, že tak nějak patříme k sobě, a že člověk by neměl bejt sám, ale že by měl bejt platnou součástí kolektivu, měl by být přínosem a hybatelem a vzpruhou pro ostatní a prostě měl by lejt jak vo život, protože lejt jak vo život je jediná smysluplná činnost, kterou lze na této zdevalvované planetě vykonávat, aniž by se jeden před ostatníma styděl.

Venku se probouzí den. Nesměle a opatrně. Trochu mi to přijde, jak kdyby vstával nějakej uzdisráč. Ale to je jen můj dojem, nevnucuju vám ho. Odpo se bude schylovat k chcaní, ale nakonec z toho bude kulový. Hovna na chodnících vydržej do zejtra – info pro ty, kdo ještě do žádnýho nešlápli.

To je vše.