Hook 27-01-13

Tak se nám to včera nějak zesralo, paní Milerová, to vám řeknu a jeden by pomalu slzel, ale ono nic není tak horký, jak se uvaří, což je sice přísloví debilní, ale labilním jedincům by mohlo přinýst takový jako těšivý placebo a my včera u Hooka vo tom muvili docela dost, mezi pojídáním zabijačkovýho guláše a pozorováním jednoho rezatýho přízraku a prostě máme na Hradě Miuoše a Mirka, novej prezidentskej pár a Miuoš je on a Mirek je vona a včera jsem koukal na Mirkovu fotku a dost mi připomíná Martu vod Klementa, akorát že má větší kozy, myslím jako Mirek a nenosí kloboučky s voničkou bolševníku za krempou a taky nevím, jestli ještě pořád má mezi osobníma věcma věneček, jestli vo něj na včerejším mejdle nepřišel a Taťka největší, kterej je v Chile, protože mu dopsalo pero, se vypjal k výkonu velkýmu a řek, že Pravda a Láska zvítězila nad Lží a Nenávistí, což mne osobně nadzvedlo moc, zvlášť když jsem viděl, jak Miuoš téměř hodil tlamu, protože „kdo tam kurva do piče postavil ty schody“ a líbili se mi bodygárdi, který ho nechali plachtit a vostře sledovali okolí, jestli někdo nechce dát Miuošovi sekeru za krk z milosti a já si v svatým vytržení říkal, že teď vidím letět Pravdu, tu Taťkovu pojebanou ušlechtilou Pravdu a volal jsem na Džesiku a Máru a Šmoldu a Fildu, ať se jdou podívat, co teď máme za pilota, za reinkarnaci Gagarina a pátral jsem, kde je Láska, kde se ta děvka jedna zkurvená schovala a pak jsem ji našel, pod jedním stolem a vona koukala tak jako smutně, protože byla zavřená v prázdnej láhvi vod Bechera a vypadala za tím zeleným sklem jak nemocnej sopel a já si říkal „ty krávo, tohle bude mocnejch pět let“ a dobrý je, že Chaos se nemusí nikam vlamovat, neb dveře jsou dokořán a Miouš bude prezidentem dolních deseti milonů a kurva do hajzlu Miuoši, kolik myslíš, že nás v týhle pojebaný republice je, dyť do prdele to jsme my všichni a těch pár modelů nad deset mega, to jste vy, co nám ze života děláte vopičí dráhu a jako fajn, skvělý, po víc jak dvaceti letech žertovné onanie, prováděné zkušenou rukou trhu, jež je neviditelná, takže vás přivede k vyvrcholení i ve frontě v Lidlu, po dvaceti letech se dozvíme, že sme všichni dole a ani se nechci ptát, jak moc dole a co za materiál je vokolo, protože bych se moh zeblejt a je fajn, že se nás, co jsme ve sračkách, tedy nás všech, Miuoš neštítí a povede nás tam, kam by se nevydal ani Conan, v tanku, a povede nás tam tanečním krokem a držíce v náručí Mirka, roztočí se oba jako barevnej, čtvrtunovej vlček a za nima bude poskakovat Jan Kato Kavan, kterej vstal z mrtvejch a bude spřádat plány na zavedení investičních pobídek pro KGB a tohle už je fakt dost přes čáru a my jsem včera u Hooka dumali, co s tím a možná, že prvák bych šel cestou, kterou navrh na svej zdi Jakub Horák, tedy zbavit se fixace na stát, což možná zní děsně učeně, ale v podstatě jde o to, že by nám ty smažky nahoře byly mnohem víc u prdele, než teď, akorát že my bysme to posunuli ještě vo jeden level, tedy když už máme nahoře toho nalitýho klauna, kterej prezidentskej post bere jako vrchol svýho života, protože on je prostě vytuněnej týpek, kterej jelikož zná první kapitolu Exupéryho Malýho prince nazpaměť, dokáže spatra mluvit klidně i dvacet minut, tak když se Miuošovi ovar nafouk důležitostí na dvojnásobek, tak bych mu to lehce osladil a abych to moc nezamotal, šel bych po něm vlídně a s nadhledem a s noblesou a na pět let bych odsunul to, že prezident je vážná a vážená figura a prostě bral bych to tak, že v Praze máme Hrad a na tom Hradě klauna, kterej sice není moudrej, ale zasejc baví okolí podivnejma citátama, občas se někde potácí zkalenej, je totál vytrženej z reality, má kolem sebe jakési podivné figury typu Pavky Korčagina, mele nekonečné píčoviny, ale prostě máme ho, tak co, neposerem se, my jsme vždycky byli národ čtveráků a překlopil bych váženost v neváženost a titulky na netu, jako třeba „Miuošovi se tlemil i jinak kožený Barroso“, „Miuoš, Mirek, Soči a tobogán“ či „Miuoš málem umrz v oboře, zachránil ho Mirek a Jan“ by byly moc hezký a pokud by se tohle vydrželo dělat delší dobu,  tak si myslím, že by to Miuoše rozhodilo, jelikož zjištění, že jsem se vydrápal nahoru a všichni ze mě maj prdel, neberou mne vážně a maj mne zaškatulkovanýho jako nalitýho klauna, kterej nás při kladení věnců nezapomene pobavit nějakou komickou minimalistickou etudou, musí hnout s každým, protože opravdu jen pár vyjímečnejch jedinců dokáže zkousnout, že je pro okolí za vysmahlýho idiota.

Mno, ono se tohle samozřejmě neuskuteční, neb by se do toho musel pustit poměrne velkej dav a na tohle my nejsme stavěný, ale co. Přežili jsme dobu temna, přežijeme i tuhle éru, jež se od doby temna liší pouze tím, že je nasvícená úspornejma žárovkama.

Dnes mi je naprosto jedno, jestli bude chcát, nebo ne.

To je vše.