Hook 05-03-13

Džesika, což je kámoš vod Hooka, začal před časem dealovat hrníčkový kuchařky, což jsou takový jako knížky s receptama, podle kterejch když něco vaříte, tak jednotlivý ingredience nevážíte, ale sypete do hrnku a díky tomu máte jídlo chutnější a stravitelnější a neničej se tolik vlákniny a minerály a vitamíny a prostě prodlužujete si život a jste mnohem víc plni optimismu a radostnýho vočekávání než zbylí pomatenci, co vařej postaru a vydržela mu tahle aktivita asi tejden, a pak jsme ho jednou viděli, jak před Hookem, před Karlíkovou terasou, udělal na chodníku vatru a ty kuchařky spálil a mumlal si u toho „hoř ohýnku hoř, zlé zmrdy umoř“ a my na to koukali a netušili, co se děje a on nám pak, když vše dohořelo, včetně lepené vazby, na výčepu povídal, že si podle jednoho receptu chtěl udělat pekingskou kachnu, vymazlený jídlo pro gurmány, kteří věděj, vo čem je sojovka a život a prostě tam stálo, že by měl na čtyři dospělý porce mít tej kachny asi třičtvrtě pojebanýho hrnku a von vzal cibulák po babičce a cpal tam toho opeřence a tohle by samozřejmě nedal ani Caperfield, akorát že Džesika, jak má pevnou vůli a je nezlomnej a nezlomitelnej, nedokázal si připustit neúspěch a narval do jednoho cibuláku jeden pařátek a do druhýho druhej pařátek a do třetího hlavu a nakonec ta kachna, rozprostřená přes vosm hrnků, do nichž měla narvaný vše, co z ní přetejkalo, povolila a celý to vypadalo, jak když ty cibuláky chce ta nešťastnice vysedět a Džesika na tom makal celý odpoledne a prostě jako skvělý, duch zvítězil nad hmotou a von si votřel pot z čela a čet si ten recept dál a tam stálo, že nejdřív tu kachnu měl oškubat a on se na mne tak nepřítomně na výčepu přes hranu půllitru podíval a řek mi „ty krávo, v ten vokamžik se ve mně něco zlomilo“ a vzal bejzbolku a rozsekal nejen cibulákovej servis s nevinnou kachnou, ale i jídelní stůl a židle a do dřezu udělal další odtokovou ďouru a jediný, co ho zastavilo, byl obrázek Bohorodičky, visící nad dveřma, protože jsou věci, do kterejch se netříská ať vám je sebehůř, takže se zklidnil a akorát jí řek „ty mě krávo taky neser“, jako tej Bohorodičce a následně udělal venku výše vzpomínaný vohýnek a já tímhle chci říct, že člověk by se neměl pouštět do těchhle novejch věcí, který se možná tvářej cool, ale ve skutečnosti jsou vám schopny zničit život, že člověk by měl s pokorou naslouchat radám předků a nesnažit se kachnu vměstnat do hrnku, ale normál ji položit na volno na pekáč a já sice kachnu nejím, neb je příliš sytá a jednou mi zachránila život, ale přimlouvám se za to, stejně jako se přimlouvám, aby už konečně vybrali novýho výrobce karet opencard, protože je to nutný, jelikož bysme jinak nemohli do knihovny a uáááááá, proč tam nahoře máme takový extra vysmažený čuráky a fakt si někdy v duchu mumlám „za co, panebože za co“ a shora se vždycky ozve „zadarmo, debile… mám pro tebe slabost“ a voda prej za sto let zdražila stonásobně, což je info, který mne moc nebere, protože pivo zdražilo desetkrát a to mne zajímá mnohem víc a i když se občas při placení docela vysypu, tak furt jsem na klid, na rozdíl od deviantů, co jedou v jemně perlivejch antibakteriálních pojebanejch půhlednejch nesmyslech bez pěny, jelikož ti jsou mnohem víc v prdeli a když se nad tím letmo zamyslím, tak si říkám, že přece jenom občas nějaká ta imitace spravedlnosti existuje. Tedy, abych se moc nerozněžnil – existuje, ovšem zaznamenaná v jakýchsi starých, zapomenutých, nearchivovaných análech.

Tačvúd je naprosto natěšej z toho, jak je venku fajn. Celý ráno, když jsem si v koupelně rovnal vlasy, žadonil, abych mu koupil Conversky. Napůl jsem to slíbil, protože byl fakt otravnej. Nejsem si ale jistej, jestli je dělaj tak rozpláclý.

To je vše.