Hook 06-03-13

Ikea je malinko ve smyku, jelikož poté, co se zjistilo, že masové kuličky v rámci úspor dělali z mustangů pěstovaných na ekofarmě nedaleko Fukušimy, takže nejen že tyto byly šetrné k životnímu prostředí, ale ve tmě i slabě světélkovaly, tak mimo tohle se teď přišlo na to, že maj v mandlovejch dortech rozemletý hovna, což by až tak nevadilo, jelikož mandle maj výraznou chuť a přebijou kde co, nicméně průser je ten, že jim to nikdo neschválil, protože platí, že na každou sračku potřebujete glejt z Bruselu a fakt se mi děsně líbí, jak ti vysmažení dementi, ta Osada píčusoidních havranů, ofiko nazývaná Senát, jak urputně řešej velezradu odstupujícího Taťky, jak se mu snažej dokázat, že chtěl přičlenit Východočeskej kraj k Mongolsku, protože to je asi tak to jediný, na co by ho mohli dostat a tyhle věci, jako hovna v žrádle, jsou jim naprosto šumák, jsou jim naprosto u prdele a já si myslím, nebo líp – já jsem přesvědčenej vo tom, že tu máme v naší rozjásané kotlině několik různejch světů, které se vzájemně prolínají, které koexistují vedle sebe, které se spolu v antagonistickém usebrání snaží soužít a jeden z těch světů je svět našich vysmaženejch zmrdů, co se mátožným krokem prodírají jakýmsi psychotropním oblakem, nedokážou z něj najít cestu a zajati v kulisách nikdy nekončící halucinogenní adventury sebou jebou a jebou a jebou a úžasný je, že ty jejich obluzený mozky jsou v módu „konám dobro a nic za to nechci“ a voni se svatým nadšením vytesaným v odulých xichtech táhnou tu svou káru plnou roztodivnejch nezbytností stále dál a dál a pohybujíce se v sploštělých kruzích, připomínajících půdorysy dojebanejch logistickejch center, mumlaj si svou mantru „musím, já prostě kurva musím“  a já stojím kus vod nich s megafonem v ruce, volume doprava a řvu „nemusíš ani hovno, debile jeden, už se na to konečně vyser“ a můžu si vyřvat plíce a je to k ničemu, protože oni mne neslyšej, neb slyší jen ten, kdo slyšet chce a píšu vo tomhle ne proto, že bych si stěžoval, ale proto, že mne to lehce sere, protože jasně, průsery budou pořád, ale když se řešej, tak jeden nemá takovej pocit marnosti jako já zrovna teďkonc a včera jsme vo tom mluvili u Hooka s Džesikou a Džesika povídal, že mu to všechno připomíná hrníčkovou pekingskou kachnu, že s tím nechce mít nic společnýho, že má zasazený svý tři kytky a že mu každej může políbit prdel, protože co si sám nevypěstuješ, případně neulovíš, nemáš a aby těch jobovek nebylo hned po ránu dost, tak prej prodej piva v hospodách klesá a tak jo, fajn, když už to máme takhle rozdaný, když je vše rozvrácený, když nemáte šanci najít jedinej pevnej bod, ke kterýmu byste si připnuli karabinku a přečkali tenhle příval sraček, tak ať už Chaos dorazí, uděláme si mnou mnohokrát vzpomínaný skvělý mejdlo, zhulíme se na sráč, budeme happy, budu si tančit své psychedelické tance, budu naprosto v pohodě a když tohle proběhne, tak těm idiotům ukážem, že ten náš svět, kterej je v přímém protikladu k jejich, je mnohem hezčí, barevnější, přijemnější, přátelštější a ohleduplnější. Tak.

Tačvúd je v poho, protože mouchy začly lítat a on má pocit, že končí masopust. Myslím jako půst ohledně masa. Bude hezky.

To je vše.