Hook 27-03-13

Za posledních čtrnáct let bylo do Česka dodáno 9,6 milónu léků na erekci, tedy pro ty, co se neorientujou v učenejch termitech, 9,6 miliónů léků, který vám maj prvák odkrvit mozek a druhák vás maj postavit do pozoru a když bych předpokládal, že ženský tyhle klepky neberou, vyjde mi, že jsme si to každej za ty uplynulý léta vzali dvakrát, což je asi v pořádku, protože šukat by se mělo jen když je nějaký kulatý výročí, třeba milénium a těch zbylejch čtyřista tisíc, co na těchhle věcech nejedou, budou zcela jistě naše vedoucí zhulený smažky, neb ti maj prvák mozek odkrvenej permanentně a druhák ho maj vyztuženej roxorem, což je armovací drát a nemyslím, že maj vyztuženej mozek, ale onen orgán, tedy jak to opsat a nepsat čurák a nebejt za nemravu – prostě maj vyztužený takový to blimbací, co se při chůzi houpe sem a tam jak kyvadlo vod pendlovek, co v mraze ztrácí objem a měřitelnou velikost, co v pozdním věku zamyšleně ukapává jak netěsnící kohoutek, co se většinou nezváno cpe kam nemá, co má svou hlavu a nedá si poradit, co prostě neuvěřitelně komplikuje život, neb na sebe dokáže strhnout pozornost a spoustu dalších věcí kolem a jeden, když se nad tím zamyslí, tak by tomu dal pár facek, případně načutnul pohorkou a prosím, moc prosím, tohle berte jen jako metaforu, neb sice facky dejme tomu, někdo to má tak nastavený, někomu to dělá dobře a nic proti ničemu, jsme prostí lidé atomového věku, co si to chtěj užít a při tom užívání si nebejt nasraný, ale i když znám spoustu skvělejch úchylů, neb jim dělám pokladníka a kronikáře, nikdo si dobrovolně nenechá dát tečku do podbederní oblasti a snad abych už tohohle nechal, protože mám takovej divnej pocit, že bych moh ujet přes čáru moc a ztratit image ostýchavého jinocha, kterej exploduje při pohledu na odhalenej dámskej kotník a tak jo, pryč vod toho a ODS prej hledá ztracený voliče, protože jí oba zmizeli v tunelu Blanka, kterej se mimochodem zavře, zasype a zrekultivuje, neb na něj nejsou prachy a teda jako prachy byly, kdysi, ale jsou momentálně v prdeli a je naprosto skvělý, jak se ty naše smažky vždycky do něčeho pustěj, maj na to půlku love a jedou a pak jim ty dukáty dojdou a stop matko a vrhnem se na něco jinýho a kdyby aspoň kurva tyhle píčoviny dělali za svoje, jeden by měl takovej lepší pocit, protože jasně, vymyslels zas debilitu neuvěřitelnou, ale je to tvoje věc, kam svý prachy vysypeš, akorát, že ono to má háček, jelikož i ty jejich prachy, kterejm říkaj osobní a financujou si z nich udržitelnej vilovej toskánskej rozvoj, jsou vlastně naše, protože oni všechny ty hromady bankovek nevydělali, ale ukradli, což sice dobrý, mám rád lidi, co se uměj votáčet, co jsou dobrý v tom, co dělaj a je jedno, jestli někdo skvěle fluše do dálky, nebo holí národ s úsměvem věrozvěsta a prostě abych moc nekázal rozumy, serou mne moc, ale už je to tak nějak jako pohodový, mírumilovný sraní, jako mne třeba sere to, že už nikdy nebudu dobrej hokejista, šachista, biatlonista a alpinista, protože mne to prvák neba a druhák radši píšu storky a hulím brko a vždycky, když mi klekne noťas, jelikož dojdou baterky a já ho musím dát do výčepu u Hooka na špalek a dát do nabíječky, tak si dám střik a kecám s kámošema, co jsou kolem a meleme píčoviny a je mi fajn, protože mám pocit, že nejsem vyloučenej z kolektivu, že někam patřím a ani jsem kvůli tomu nemusel kopat nějakej zasranej tunel s dívčím jménem.

Tačvúd i Gekon jsou v klidu, neb jsem celou noc topil a ještě ráno mi přišlo, že jsou z toho hicu orosený a Tačvúd povídal, že i když to nevypadá, začíná se to lámat, začíná přicházet to opravdový teplo a konečně, konečně se rozjedou zahrádky a první grilování u Hooka a zábava a mejdla a pařby a těším se moc.

To je vše.