Hook 04-04-13

Kdysi chodil do Hooka jeden model, kterej mimo to, že docela slušně lil, měl i děsnou touhu cestovat, poznávat cizí kraje a zvyky a šířit genetickou informaci mezi domorodý kmeny a měl takovou vizi, že když by se zaměřil jen na Evropu a vojel ji celou, byli bysme pak všichni stejní, stovky milionů bratří a sester a já níkdy nepoznal, jestli chce jako všechny ženský v Evropě vošukat, nebo jestli mu jde pouze a jen o cestování a von si jednou, když se grilovalo, dal asi sedm rychlej jointů a pak si splet strany a místo k domovu vyrazil vod Hooka k magistrále a jelikož tam nejsou zábrany, nakráčel do vozovky a nabral ho kamion a přišpendlil na nárazník a zhulenej řidič, domovsky z Istanbulu, si toho nevšim, jelikž byl zrovna skloněnej, neb si dával lajnu a von napláclej na tom nárazníku projel celou Evropu, podíval se všude, bez pojištění a kreditky, akorát že to moh sledovat pouze z vrchu, neb tam dole na nárazníku byl za tuhýho a fakt jako skvělý, takhle cestovat na divoko, bez brzdy, bez starostí vo jídlo a nocleh a vobjevili ho kdesi za Barcelonou, seškrábli a zaryli pod mangovník a já si myslím, že tohle je dokonalej punk, nechat se sundat tirákem a užít si tenhle skvělej stop a užít si volna a svobody a života nespoutanýho, kterej šampóni, co choděj v kravatě do worku a maj svý jistý, nikdy nepoznaj, jelikož fakt vymazlenej šampón, po kterým ženský, co znaj první dvě číslice ze svýho rodnýho čísla zpaměti, šílej a sice jo, mne asi nikdy nikdo nepozve na křest novýho cédéčka, kde kozatá pařmenka, co dokáže vypít panáka grepovej šťávy téměř na ex a jíž dělá manažerku matka Ornelly, deklamuje, že láska je páska, pokud není sázka a jede to ve všech deseti skladbách, který se vod sebe lišej pouze a jen tím, že každá je posazena vo tón vedle, než ta před ní a já tyhle zmrdy, co si hrajou na to, že jsou fakt někdo, že něco uměj, že za sebou vlečou davy, že něco podstatnýho předávaj a při rozhovorech váhaj, jestli jsou víc za Komenskýho, či za Pitkina, protože fakt maj co říct miluju a všichni maj svý píár manažery, kteří jedou v koksu, neb by jinak ten nápor, to skloubení termínů vystoupení jak pod střechou, tedy v sokolovnách, tak pod širým nebem, tedy mezi panelovými domy na parkovišti s ostrahou, nedali a ti píár manažeři maj několik mobilů a volaj a vedou rozhovory typu „Hele, já jsem píár manažer… večer přesně v osm bude blejt před Studiem ten a ten… normálně si ho dojeďte nafotit… jasně, ještě bude světlo… jo, kurva, není to amatér… bude blejt tak dlouho, jak bude potřeba…. můžete ho zabrat na několikrát… ne, tohle zatím ne… až příště.. dnes bude jen blejt… vysere se jindy…“ a tomuhle se říká guerilla marketing, kdy pouze díky tomu, že se vám na povel zvedne kufr, jste na titulní straně bulváru a nic vás to nestojí a vy prakticky nemusíte umět nic jinýho, než se na povel vyblejt, protože to je podstata úspěchu, to je základ kariéry, to je ten fundament, na kterým stojí to, čemu se říká zvládnout svůj život a bláhovej je ten, kdo si myslí, že třeba zpěvák musí umět zpívat a herec hrát a bankéř spočítat úrok a politik že by si měl umět utřít prdel bez dohledu a fakt jako nemylte se, vo tohle vůbec nejde, jelikož základ všeho, co učiní váš život šťastným, je umět se dobře vyblejt, protože když zvládnete tohle, není nic, co by vás mohlo sejmout, protože sice jo, svět je krutej, nelítostnej, vrásčiteja a potměšilej, každej jsme obklopeni stádem sviní, co nám do ucha jebou neuvěřitelný sračky, ale když si srovnáte v hlavě, že díky těm sviním, co se vás snažej sundat, dokážete bezpečně rozlišit těch několik, co to s váma myslej dobře, a když ještě víte, že ty svině můžete kdykoliv zeblejt, zjistíte, že potácet se zhulenej po tejhle planetě není zas až tak marný.

Tačvúd s Gekonem jedou přes kopírák to, co včera. Jsou nasraný, že letos neuviděj Jaro. Mám s nima soucit, takže to, že neuviděj ani Léto, jim zatím tajím.

To je vše.