Hook 09-04-13

Odstupující Taťka Venda místo aby se připravoval na primárky v sudoku, který maj proběhnout v příštím týdnu kdesi v Podještědí, dělá to, co mu už několik desítek let rozmlouvají jeho nejbližší, tedy vyjadřuje vlastní názor, jenž s nikým nekonzultuje a tudíž pak neustále, pořád, soustavně a nepřetržitě vypadá jako jakýsi podivný chaot a naposled se navez do nějaké Markéty Pilátové, která měla tričko s nápisem „Dobýváme veřejný prostor“ a jejíž fotku otisklo Právo a přednesl takovou pomatenou úvahu o tom, co je to Veřejný prostor, komu patří, kdo ho dobyl, kdo ho ztratil, kdo ho má vošéfovanej a kdo naopak ostrouhal a nejdřív začal tím, že je to nebezpečná, revolučně znějící proklamace, že Veřejný prostor nepatří bohatým a vlivným, alébrž jakýmsi obskurním pravdoláskařským spolkům a celé to završil tím, že jde útok na zvolené politiky nikým nezvolenými idioty, co vo všem věděj všechno nejlíp a tak určitě, ne že by měl Venda někdy světlou chvilku, ale včera to asi stálo obzvlášť za hovno, protože když pominu to, že jde o akci na pomoc handikepovanejm, aby aspoň trochu normálně fungovali, tak píčovat vo Veřejným prostoru by se mělo aspoň malounko s rozmyslem a pokud to zjednoduším, tak veřejný prostor jsou i megaboardy u silnic, na kterejch jsem nedávno viděl nabídku jakési kyperské firmy s tradicí, že voddluží vaši nemovitost a uchrání ji před exekutory a zalepí tu jednu jízdu načerno osmnáctkou z Paloučku na Pražský, pokud máte ještě dvě nemovitosti další, takže ze středně velké prdele se rázem dostanete do prdeloidní Macochy a pokud použiju Vendovu oblíbenou zkratku, tedy podle tohoto patří Veřejný prostor zmrdům, sviním a zasranejm dojebancům, kteří pod ochranou našich sjetejech smažek drtěj všechny, kdo se octnou v jejich dosahu, takže Vendo nezlob se, ale Veřejnej prostor je v píči a já sice s pravdoláskařema vedu přátelský ideový spor, nicméně termíny „volený politik“ a „nevolení občané“ mne serou děsně, protože kurva jako Vendo fakt promiň, že jsem se při narození dal jen pokřtít, ale nenechal se zvolit, a do hajzlu já už tady takovejch let denně zpitej a sjetej a potácející se nevolenej a nezvolenej bloumám a klopýtám a padám a zvedám se a tak jako jo, omlouvám se moc, hned zejtra někam zajdu, koupím kolek a nechám se zvolit a možná když mne zvolí asi tak padesát lidí, budu smět bejt ve vládní koalici, jako realitní makléřka a designérka dětských prolézaček Karolína Peakojc, protože víc volitelů není potřeba a budu to tady smět totál rozjebat a nikdo na mne nebude mít ani tohle (fakující prostředník), protože pojedu podle práva a ústavy a vyššího proncipu mravního a Ivan Olbracht mi z hrobu bude kynout a je fakt, že jako zvolenej máte mnohem větší šanci kurvit všechno kolem, tedy že jako zvolenej to tady dovedu do sraček rychlostí Pendolína, že jako zvolenej zmrd založím požáry a a pak s pietou a věncem budu navštěvovat mnou zřízená spáleniště a ty krávo já jsem tak rád, že se můžu vždycky večer, když mám dopsáno své denní penzum, ukrejt někam do knajpy, povětšinou k Hookovi, že jsem někde zalezlej, vedu řeči, čtu si nebo jen tak koukám a leju a leju a leju a pak jdu rozvážným krokem domů, obklopen soucitným Všehomírem a snad jen poslední technická, pro našeho sudokového staříka – kdyby Vašku na tom triku ta holka měla třeba „Vyserte si voko, čuráci“, mělo by ti to bejt u prdele, jelikož si vzpomeň, ty mysliteli nevídanej, dyť svoboda projevu, svoboda žití, svoboda nakládat s věcma a událostma kolem sebe bylo přesně to, za co jsi bojoval za totáče sedíce coby erudovaný ekonom za přepážkou v bance, se zeleným stínítkem a klotovými rukávy a osm hodin denně jsi s bystrostí sobě vlastní vyřizoval žádosti vo předmanželský půjčky.

Jo. Tačvúd a Gekon jsou fajn. Sice byli ráno pod peřinou, neb jsem přestal topit, ale jinak jsou vysmátí. Prej že den ode dne bude líp. Snažím se tomu věřit. Ze všech sil.

To je vše.