Literární web Sůvička
Jaromíra Kolárová
Eva
Vlídný domov ho naplňoval výčitkami a studem. Dával svůj dokonalý dětský pokoj na pospas klukům z ulice, trpěl, když se nešetrně dotýkali jeho věcí, štítil se jejich špinavých nehtů a nenáviděl sám sebe za tyto své dojmy.
Vždycky v sobě musel přemáhat nechuť ve styku s nevychovanými a špatně oblečenými lidmi, nesnášel výpary obnošených šatů a špatného jídla. A přece ho prostupoval pocit splynutí s hulákajícím nebo zpívajícím davem, v němž přestával být složitým organismem a měnil se v pouhý hlas nebo pěst.
(z knihy Jen o rodinných záležitostech)
