Plamínek malý plápolá,
jako by se chtěl vyšplhat
do výšin našich duší,
kde vše zajímavé se odehrává,
a z hloubi se často ozývá sténání,
ale i radostný zpěv.
Pohlédni na to hřejivé světlo,
jak v konturách jasných
prostor náš oživuje,
a do lidských myslí nahlíží,
andělským dechem navštěvuje.
Pavle, to je básnička povznášející mysl a zároveň konejšivá a hladivá... pěkné...
Díky Ti, Evi... ♥