Miluna Vošková: Heské dárki


25. dubna 2013, autor redakce,



Pak su sa stavila v domácich potřebách, kurva a kůpila kobercovů pásku, to su potřála na ty dalši dárky a nakonec su ščipla v sámošce flašu bechera a krabičku olejovek a razila dom. Enemže jak bola ta svinská zima, tož su sa potřála lechce přiohřát. Otevřila su tedyk tu starého flašu a lumbala a lumbala, a než su došla domu, tak su ju celů vylumbala. 
Tož kurva, řikla su si. Dostane holt starý místo chlastu enem hesků vázičku na muj noční stolek kurva! Doma su sa pak zašyla do komory a začala to tam šecko bastliť. Tchyni su otočila starý budik, starému vytahla z hózen pásek kožený, sekáčkem to pokrátila, dala k temu budiku a šecko tó kobercovkó zvázala dohrumady. Kurva! Hodinky jak vyšité! Zbytek tej kobercovki su zabalyla do novinového papyru, to bol dárek pro tchyňu. Na přivazovani k pelesti, kurva. Pak su zabalila eště tu flašu, hodinky a feleton a bola su připravená. 
Na štědry den přitáhl starý z lesa taků sůšku smrkovů, jakože stromeček, kmen sme prcli do diry v podlaze, naházeli na to vjeci různé, aby to bolo pjekné, nahoru dali baterku starů majdejku, svičky na jetvičky z traktoru a řbitovni kahanky a kurva! takoví heský stromeček sme eště doma nidy nemněly!
Večer sme si pak šicky heski sedli společně a já řikla Vite, ste sicek uplně debilni piče, ale i tak vás mam rada a važim si vás! Neskaj bude vijimečný den, kurva, odložim nohu od stola! A jak su to řikla, tak su sa zvedla, šla na půdu a tam položila nohu na zem.
No a pak sa šlo večeřet. Rozdělali sme tu škatulu olejovek, každý jednu dostal a žralo sa svinsky, a pak sme zožrali ten olejíček s chlebem a kurva, to bolo pjekné! Dyž bolo dožrato, šli sme na dárky, bo nějaké to békání těch koled na mě neni, vite?
Tož a začalo vibalováni. Nejdřiv starý vybalil salám od sinátora. Hned su ho čopla a Di do piči, určitě je skažený, daj ho sem, nemožu si tě vzit na sjedomí. Strčila su salám do kapsi u hózen.
Pak starý vibalil tu moju láhev od becherovky. Kukal na ňu smutně, nejeděl co s tim, tož su mu visjetlila, že to je stylová vázička na muj nočni stolek, že su ji tam muže dát za odměnu, že bol celí rok schlastaný jak ta duha.
Pak vybalil sinátor hodinky. Kůkal na ně jako piča, nescel je nandať, tož su mu mosila pohroziť! Navlik tedyk nakonec tu vifikundaci na pazóru a natách, tikalo to svinsky krásně a já bola ráda, že sa mu to tak líbi. Pak rozdělal baliček s mobilem a rosplakal sa ščestim! Takovů krásnů drahů vjec ještě nidy od nikeho nedostal!
Dál vibalila sviňa tu kobercovku, od sinátora jakésik vitaminové pilule a od starého šátek, z teho bode dobrá utěrka, kurva.
Pak su začala vibalovať vjeci já. Nejdřiv su vibalila jakésik takové latě dohrumady stlučené a nejeděla su, co to je a sinátor maminko, to je polička na nohu od stola. To su ti virobil.
Takoví heskí dárek od tak debilniho ditěte, jeřili byste temu? Pak su vitáhla něco a to su vubec nejeděla co to je. To je odemně, béknul nasratě starý. Tož to su pochopila, ty papriko gramlavý, řikla su a dala to někam do prdele, abych sa na to nemusila kůkať. No a hrabu dál a nemožu nic najit, kurva, dostala su teho nějak malo, tchyňa mi nic nedala a vubec!
 
 
Z e-knihy Tož kurva!:
 
 






Zařazeno v kategorii Ostatní literatura, Postřehy, Ptákovinky, Textem





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička