Hook 18-08-13

Včera jsme my od Hooka viděli žebříček deseti potravin, který způsobují mladistvý vzhled a ten žebříček nám přišel víc než pomýlený, jelikož fakt netuším, co maj sušený švestky, jáhly, žito, pomerančová kůra a další toxikanty co společnýho s mladistvým vzhledem a my si vzali účtenky a udělali si svůj vlastní, anonymní žebříček, a já to pak složil do tabulky a vyhodnotil a na prvních devíti místech se umístilo pivo a na desátém joint, i když se musím přiznat, že kdybych nefixloval, tak je i na desátým pivo a tady je vidět, kde je pravda a kde je jakási komická fabulace a my chápem, že že je okurka, že není o čem psát, ale i když naši drazí žurnalisté píšou o ničem, měli by psát pravdivě, podle reality a ne si to „nic“ vymejšlet a já včera gůglil a narazil jsem na rubriku „Babiččiny recepty“, kde hned nahoře bylo, jak si pořídit nejlevnější rychlovku a nevím nevím, babka už asi dlouho nebyla v Praze, protože sice netuším, kde je knajpa „U sporáku“, ale ať je kde chce, nejlevnější rychlovku pořídíte v parku před Hlavákem, akorát je dobrý bejt před akcí očkovanej a v neoprénu, jelikož jinak je to adrenalin děsnej, protože si můžete bejt jisti, že pokud do toho dete před Hlavákem bezhlavě, nekrytí a bez jištění, tedy tzv. na volno a bez náhubku, máte stopro jistotu, že mimo pár ran holí chytíte i choroby, které současná lékařská věda nezná a v Řecku jsou ve smyku, neb se chystá taková, pro zbytek civilizovanýho světa nepochopitelná akce, tedy že když nebudou naši řečtí přátelé platit hypotéku, přijdou o barák, což třeba nám, v české kotlině usazenejm zoufalcům přijde šílený, zvrácený a sociálně deviantní, protože co my víme, my, z kotliny české, kde se v jakémsi zapomenutém sadu skví impregnovaný jara květ, barák se bere za jízdu na černo, za nevrácenou knížku do knihovny, za chycenýho kapra bez lístku, za nedoplatek na vodným a stočným ve výši minimálně kladné, za drzej pohled a nevymáchanou tlamu, za neuctivé pozdravení soudruha revizora, exekutora, deratizátora, vivisektora a oblastního inseminátora, za kouření na zastávce, za remcání na pracáku a prostě  moh bych jmenovat dlouho, protože seznam věcí, podstatnejch věcí, za který podle mě sebrat barák je hodně slabej trest, je dlouhej nekonečně a já tím chci říct, že neplacení hypotéky na jedné straně vah a nevrácená Robinsonka od Marie Majerové na druhé straně vah jsou dva naprosto nepoměřitelný zločiny a s tou Robinsonkou to nepíšu náhodou, neb s tímhle má problém Džesika, jelikož mi poté, co jsem mu přísahal, na hrob Tačvúda i Gekona, že to nikomu neřeknu, mi prozradil, že to je jediná kniha, kde je popsaný, jak přežít a zachovat si správnej světovej názor, a že ji prostě nevrátí a ať se třeba všichni poserou a teďka někdy na podzim měl vyjít zákon, potravinářskej, u nás, jo, přesně u nás, kde máme ten  zjara květ fixovanej balakrylem, kterej by nakázal, že všechny infa vo jedech, toxickejch přísadách a hypnotikách, který obsahuje ta která potravina, by už nebyly uvedeny v náhodně umístěné mikrotečce na obalu, ale že budou v písmu větším než malém, tedy velkém tak, že statisticky dva z deseti orlů by to měli přelouskat, pomocí lupy, pokud by tedy orli uměli číst a ten zákon samozřejmě neprojde, neb výrobci podivností, které kvůli snížené sazbě DPH označují za potraviny se bouří, zahajují protestní hladovky, pláčí, leží na zádech a nekoordinovaně kopou ochablejma nožičkama a snad co by mohlo vyjít, co by mohlo klapnout je, že by potraviny, který obsahujou antidepresiva, z důvodu toho, aby si to člověk v hlubokém zadumání po požití nehodil, budou mít na sobě lebku se zkříženejma hnátama, aby ten, kdo si tohle koupí věděl, že tady končí jakákoliv, i nemytá prdel.

Mno, tak jsem to při neděli přelít, jen tak zběžně, ale proč si kazit den sváteční nějakejma blbama, co furt nevěděj, kdy a v kterým kanálu se rozpustěj.

Tačvúd s Gekonem klid. Kopou si hrobečky.

Dnes bude tak akorát. Odpo se zasejc vydám Na půl cesty. Mám to takovej rituál. Sedím na terase, sluchátka na uších, volume doprava, piju studený pivko, koukám, jak si kucka z Pankráce vybíraj jen samý hezký holky a je mi fajn.

Tedy, chcát nebude, bude prima.

To je vše.