Píseň pro baculku


18. září 2013, autor Shimmir,



Kulatá, kulatá, je láska má, na výšku,

na šířku vždy stejně má.

Nehrozí, že ostrou hranou zraní,

když lehce pohladím ji svou dlaní.


Koutky úst vzhůru má do obloučku,

když něžně šeptám jí: Ty můj broučku!

jak něžné květiny z jarních louček

dívá se na mne zpod svých obrouček.


Šibalské ohýnky pak v nich vzplanou,

sportovní přenosy, nashledanou…

Mým prvním programem je má milá,

svým šarmem zase mne okouzlila.


Nejsem již zvědavý na výsledek,

vypínám střelhbitě telku z ledek.

Mne jiná zábava nyní čeká:

postýlka, toužící náruč měkká…







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Píseň pro baculku” - 2


    Eva   (18.9.2013 (18.26))

    Vtipné. To se povedlo, pěkně držíš rytmus a rým. Telku ledek slyším poprvé, ale je to originální.


    Shimmir   (19.9.2013 (17.48))

    Díky, Evíku! Na úvod je to milé přivítání, zvlášť když mi dalo takovou práci překonat všechna úskalí publikace zde! I když jsem čekal, že se ozve i nějaká potěšená baculka.. No, třeba častěji zabloudíš na mé stránky i na LW...;o)))



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička