Hook 30-09-13


30. září 2013, autor skraloup13,



Dneska ráno jsem si namíchal müsli vostrý jak ocamova břitva, takže jsem asi hodinu slzel bolestí, tedy den začal poněkud kách a fakt všechno v poklusu a ani kafe sem si nedal a dohromady netuším, co se děje, protože sem ani nestih surfovat v análech zpravodajských serverů a jediný, co jsem zaznamenal bylo to, že naši zemědělci přidali, co se týče hnojení, fakt se do toho položili, tedy sypou toho na pole tolik, že půda, ta naše úrodná černozem, na kterou se s údivem jezdili koukat kočovní nomádi z daleka, už černozemí není, protože ty tuny chemie způsobily, že třeba žížalu na poli nenajdete, protože žížaly a další sajrajt, co se dřív pod zemí potloukal, už není a jeden vědec přišel s postřehem, že půda, například černozem v Polabí, už slouží pouze k tomu, aby rostliny držely vzpřímený, aby nepolehaly, jelikož všechno další, od vitamínů po steroidy, dostanou ve formě rozpustnejch granulí a jeden významnej chemickej zemědělec se mi svěřil, pod rouškou tajemství a zhaslou pouliční lampou, že kdyby bylo po jeho, už by pole nepotřeboval, protože by bylo jednodušší si třeba pronajmout Lipno, vylejt tam pár cisteren nějakýho životabudiče a pěstovat obilí přímo na hladině, a že by například sklizeň ovsa pomocí spešl plouvoucích kombajnů byla snažší, už z logiky věci, protože třeba Lipno není do kopce, nikde, ani u břehu a já si nejsem jistej, jestli by tohle prošlo, udělat z Lipna bublající silážní jámu, nocméně myšlenka je to zajímavá a nepochybuji, že pokud si jí všimne nějakej zpovykanej bruselskej týnejdžr, udělá se nějakej novej panel, kde si pár votitulovanejch magorů bude honit doufám že jen trika a David Graeber, kterej je profesorem antropologie na London School of Ecomomics napsal moc hezkej článek s názvem „Práce ne hovno“, kterej mě zaujal už jen kvůli názvu, protože takovýhle titulky mi mluvěj z duše a v kostce píše o tom, že jsou povolání, který sou důležitý, obtížně postradatelný a špatně placený a pak že sou povolání, který kdyby nebyly, tak si toho nikdo nevšimne, tedy sou nedůležitý a dobře placený a malej příklad – třeba kdyby zdravotní sestry přestaly ze dne na den chodit do práce, nastal by megaprůser, třetí světová, hotovo a šmytec, zatímco kdyby přestali chodit do práce například manažeři volnočasovejch aktivit, tak si toho nevšimne nikdo, tedy ve zkratce de o to, že je spousta džobů, které o co víc se tvářej důležitě, ztučněle a sytě, o to víc sou naprosto k ničemu, nula, prázdná množina, práce totál na hovno, akorát že ti, co sou na postech, jež nepřinášej prakticky nic, maj pocit, že říděj Vesmír a  jako v poho, holt když je někdo šikovnej a dokáže si sehnat za to, že dělá nesmyslný píčoviny, vejpaltu, tak já mu to i přeju, jen si myslím, že třeba když mi pingl přinese dobře napěněný bahno, vykonal obecně mnohem prospěšnější věc, než kdy vykoná třeba debil, vystupující jako poradce při koupání psů a prostě de o to, že produktivních míst je furt míň, zatímco neproduktivních přibejvá, tedy přeloženo do češtiny – maníky, kteří doopravdy makaj a něco vytvářej, aby jeden hledal lupou, zatímco těch, kteří je říděj, už je jak brabenců a tento víkend, jak jsem byl poněkud darebnej a flirtoval při nedělním ránu v deliriu s Chaosem, tak Chaos mi řek, že není daleko doba, kdy nebude dělat nikdo, všichni jen budou manažeři, vedoucí, ředitelé, majitelé a zazobanci, tedy obecně všichni budou intelektuálové, a v tom okamžiku že se vše zbortí, dostředivá síla převládne nad odstředivou, zmuchlá nás to do kuličky a vyplivne kamsi do jeskyně, kde místo přípojky na net nahmatáte akorát tak zvědavej chobot mamuta, budem o5 na začátku, bez sociálních jistot a splachovacího hajzlu, akorát že Chaos pořád ještě neví, jestli nám má dát druhou šanci, nebo nás definitivně uklidit.

Abych řek pravdu, já to nevím taky.

Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, co to je jeskyně. Chtěl jsem odpovědět, ale skrzevá müsli, které mi spálilo hrdlo, sem nemoh.

Dnes bude docela fajn. Podzimní den, jak má bejt. Dokonce ani nebude chcát.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička