Na stráži

Voják byl tady na stráži,

a cítil se velice sám.

Noc byla dlouhá, přetěžká,

on za vlast svoji povolán.

V duchu prosil svoji dívku,

aby ho přišla potěšit.

Amor učinil výjimku,

nechal jej milou osvěžit.

Alfréd se ten hoch jmenuje,

plnými doušky lásku pil.

Na povinnost svou zapomněl,

náhle mu chybí poměr sil.

On znovu prosil o zázrak,

aby byl opět vyslyšen.

Ze svého těla lidského,

nad oblaky je povýšen.

Se svojí láskou cestuje,

až do Nebeského ráje.

A tam je Amor uvítá,

kde chór andělů jim hraje.