Delfín


1. září 2014, autor Eva,



„Aríóne, pojedeš na Sicílii, zúčastníš se hudební soutěže a vyhraješ pro mě věnec vítěze. Bez něho se nevracej,“ přikázal korintský král Periander. S potměšilým úsměvem se rozvalil v křesle a čekal, co pěvec na to.

 „Pane, ale já přeci nemohu zaručit, že vyhraju,“ namítnul Aríón třesoucím hlasem, ve kterém se značily obavy. Sice byl v paláci oblíbený a vždy vítaný, král miloval jeho zpěv a hru na lyru. Byl si však vědom také toho, že Periander je velmi prchlivý, bez milosti trestá všechny protivníky, a také ty, kteří se mu znelíbí či nesplní jeho přání.

„Budeš nejlepší, tím jsem si jistý, vypravím loď, která tě tam doveze,“ nekompromisně rozhodl krutovládce.

Otroci vypravili obrovský koráb, naložili zbožím, kajutu čestného hosta Aríóna posypali čerstvými květy a myrtovými lístky. Dopluli na Sicílii.

Hudební klání bylo velkolepé, zúčastnily se jej desítky zpěváků a muzikantů z celého Velkého Řecka. Zazněly zde nejrůznější nástroje jako lyra, aulos, harfa, flétna či forminx. Jeden hudebník však mezi nimi vynikal a získal si srdce všech diváků. Byl to skromný a vroucný Aríón. Soutěž suverénně vyhrál.

Navlékli mu vítězný věnec, obklopili ho, oslavovali, tleskali mu, zasypali penězi, k nohám mu kladli vzácné dary. Projevovali mu tak svou vděčnost, že jim připravil úžasný hudební zážitek, že jim dal na chvíli zapomenout na starosti všedního dne, že se mohli opájet krásnou hudbou a líbezným zpěvem. Ani jej nechtěli pustit domů.

Námořníci z královské posádky koukali nevraživě na Aríónův úspěch, na všechnu tu hojnost darů, záviděli mu a špitali si mezi sebou:

„To je nějaké hrdinství krákorat jak havran?“

„A lidé mu za to ještě platí!“

„My tady nasazujeme životy v bouři a on si jen zatrylkuje na lyru a je slavný. To není spravedlivé.“

S odporem odnesli všechny dary, které Aríón dostal, do jeho kajuty. Vypluli zpět do Korinthu.

Námořníkům Aríónovo bohatství však nedalo spát. Domluvili se, že ho zabijí a bohatství si rozdělí.

Nic netušící Aríón vylezl na palubu lodi, aby se trochu protáhl, když v tom mu zastoupil cestu mohutný zarostlý chlap se zlým pohledem a vyštěkl na něho: „Jdeš mi zrovna do rány, bastarde.“

„Co tím myslíš?“ lekl se Aríón.

„Nezasloužíš si všechny ty peníze, zabijeme tě.“

Aríón věděl, že je zle, že to myslí zcela vážně, a tak se pokoušel vyjednávat: „Vezměte si všechno, co mám, jen mi darujte život, mám doma ženu a děti.“

„To nejde, prozradil by nás.“

„Přísahám, že nikomu nic neřeknu.“

Všichni se začali smát a jeden z nich posměšně prohlásil: „Snad si nemyslíš, že jsme tak hloupí a budeme ti to věřit?“

Další mu šermoval před nosem obrovským nožem: „Zapíchneme tě jak králíka a nikdo se to nedozví.“

Aríón sklopil hlavu a pokorně poprosil: „A mohu mít poslední přání?“

„Přej si.“

„Chtěl by si naposledy zahrát a zapívat.“

„To ti můžeme splnit, aspoň se trochu pobavíme, než zhebneš.“

A Aríón spustil. Nádhernou tklivou melodii, která se linula po moři i vzduchem jako vánek. Proradní zabijáci však netušili, že Aríón je synem samotného boha moří a oceánů Poseidóna. A bohové nikdy nenechají své děti zemřít. Poseidón poslal za lodí hejno delfínů. A zatímco Aríón zpíval, zjevil se mu jeho otec tak, aby to ostatní neviděli, a řekl: „Až dozpíváš, na nic nečekej a skoč do moře.“

Když dozněla píseň, pěvec se pomalu rozhlédl po okolních tvářích, z nichž některé vypadaly dojatě, některé zaraženě z toho, co nyní bude následovat, a z některých vyzařovala nenávist a touha po pomstě.

Aríón se prudce rozeběhl, s lyrou v ruce přeskočil zábradlí a zmizel v hlubinách. Překvapení námořníci běželi okamžitě za ním k zábradlí, naklonili se nad rozvířenou hladinu a pátrali po své oběti. Aríóna však už nespatřili.

„Utopil se, aspoň nám ušetřil práci,“ rozhodl vůdce bandy.

Aríón se však neutopil. Když klesal ke dnu, nejstatnější z hejna delfínů jej podplaval, naložil na hřbet a táhl neuvěřitelnou rychlostí pod vodou. Když byli od lodě dostatečně vzdáleni, vynořil se se zpěvákem nad hladinu. Aríón se na něho pohodlně usadil jako na koně. A všichni delfíni pluli těsně nad hladinou v čele s ověnčeným Aríónem, který hrál na lyru a zpíval. Spanilá jízda brzy dorazila do Korinthu za velké pozornosti všech obyvatel města a hlavně o několik dní dříve než loď se zlovolnou posádkou.

Aríón vyprávěl králi, co se stalo.

Král se rozzuřil: „Nechám je rozsápat dravými šelmami.“

Jakmile loď ze Sicilie zakotvila, Periander si nechal předvolat její posádku.

„Kdepak je náš vítěz s věncem pro svého krále?“ zeptal se a tvářil se, že nic netuší.

„Náš milovaný vládče, Aríón tě zradil.“

„Zůstal na Sicilii a opájí se tam slávou.

„Říkal, že je mu tam lépe, že dostává dary, které ty bys mu prý nikdy nedal.“

„Že bys po něm chtěl, aby se s tebou rozdělil,“ překřikovali se námořníci.

„Ale, ale, tak to abych si pro něho dojel,“ zkoušel je král.

„On před tebou stejně uteče, nemá čisté svědomí,“ vymýšleli si.

„Moje svědomí je čisté, zato to vaše je černější než tma,“ ozval se Aríón, který vystoupil zpoza závěsu.

Strachem ochromení lháři klesli na kolena a nevydali ze sebe ani hlásku. Jen nevěřícně zírali.

„Chtěl jsem vás za trest předhodit šelmám, ale za to vaše proradné lhaní vás nechám stáhnout z kůže zaživa,“ rozkřikl se král, rozpálený do běla.

A stalo se, jak král přikázal. Námořníci, kteří chtěli Aríóna oloupit o jeho odměnu, zemřeli ve strašlivých mukách. Aríón se vrátil ke své rodině a nadále chodil na hrad obveselovat krále Periandra.

A delfína, který slavnostně přivezl pěvce do Korinthu, poslal Poseidón na oblohu.

 

Souhvězdí Delfína (Delphinus)

 

Souhvězdí Delfín je velmi malé letní souhvězdí, viditelné od května do října, nejlépe na přelomu července a srpna. Skládá se jen ze slabých hvězd. Má však nápadný tvar, a to kosočtverec s ohonem.

Tělo Delfína je tvořeno dvěma jasnějšími hvězdami, které se jmenují Sualocin (a) a Rotanev (b), což je pozpátku jméno italského astronoma Nicolause Venatora. V souhvězdí je několik pěkných dvojhvězd a lze je snadno pozorovat i malým dalekohledem.

 

 

 DELFINUS

 

Del_OREZ

 

 

Ilustrace Renata Petříčková, hvězdné mapy vypracoval Petr Scheirich z České astronomické společnosti.

 

Ukázka z e-knihy Hvězdná obloha. Knihu můžete koupit zde:

 

https://www.megaknihy.cz/romany-beletrie/3201295-hvezdna-obloha-pribehy-souhvezdi-na-severni-obloze.html

 

https://www.knihydobrovsky.cz/e-kniha/hvezdna-obloha-pribehy-souhvezdi-na-severni-obloze-240250639

 

https://www.palmknihy.cz/ekniha/hvezdna-obloha-pribehy-souhvezdi-na-severni-obloze-6126

 

https://www.alza.cz/media/hvezdna-obloha-d500817.htm

 

 

 

 

 

 







Zařazeno v kategorii Hvězdná obloha, Postřehy





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička