Kovboj číslo 3

U vrátek zazvonil jakýsi mladík s velikým batohem na zádech. Potěšilo mě, že mám návštěvu. Představil se jako František. Bez pobízení vešel dovnitř. Sundal batoh a vyndal z něj pantofle. To mě mělo varovat.

Usadil se na židli, poprosil o kávu a začal povídat. Proklábosili jsme spolu celé dopoledne. Tedy on mluvil, já vařila.

Pak přišly děti. Bylo jaksi samozřejmé, že s námi František poobědval. Pak dorazili moji kovbojové, stala se zvláštní věc. Neznali ho. Nepamatovali si ho. Asi se viděli na nějaké trampské akci, na potlachu či na kovbojském bále. Nebo na nějakém koncertě nebo zkrátka někde jinde. Na tom přeci nezáleží.

František vytáhl spací pytel a ustlal si v levém rohu našeho obývacího pokoje. Tak nějak samozřejmě, jako by tam spával odjakživa.

Ráno odešli kovbojové, vypravila jsem děti a běžela za svými povinnostmi. František stále spal.

„Nejspíš ho zmohlo to naše čerstvé povětří,“ pomyslela jsem si a začala vařit oběd.

Jak to začalo na plotně vonět, František se probral. Popřál mi dobrého jitra a vesele se ptal: „Co bude k obědu?“

Nevzpomínám si, co jsem tenkrát vařila. Vím jen, že mu chutnalo. Moc mě chválil, jaká jsem skvělá kuchařka a hospodyňka. Dojalo mě to. Dlouho jsem nic podobného neslyšela.

Tak nějak se stalo, že František zase neodjel. Neodjel ani za týden, ani za měsíc. Z našeho obývacího pokoje se stala noclehárna. Chrápali mi tam hned dva chlapi najednou.
Navrch ještě jeden v ložnici.

Chatařkám to samozřejmě neušlo. Ty slušnější ke mně přestaly chodit pro mléko a při cestě kolem naší chaloupky se křižovaly. Ty méně slušné nestydatě nakukovaly dovnitř. Možná si pořídily dalekohledy.

Čas plynul jako voda a František se ne a ne hnout z místa. Podzimní plískanice vystřídala třeskutá zima. Hory se zahalily do sněhového pláště.

Děti vytáhly sáňky a věnovaly se zimním radovánkám. František s nimi. Situace se stávala neudržitelnou. Pověst už jsem měla takovou, že by ode mě pes kůrku nevzal. Přestaly mi imponovat Františkovi rádoby inteligentní kecy. Stále se opakovaly.

Konečně jsem pochopila: „František umí perfektně mazat med kolem pusy.“ Jeho chvála mě nedojímala, jeho historky nebavily. V prosinci mi došlo, že mluví pravdu, jen když se splete. Patřil k lidem, které lze snášet jen v malých dávkách.

Jenže co s ním? Vyhodit? Já, která jsem přijala pod střechu každého toulavého kocoura, každé nadpočetné štěňátko?

František se chystal odejít. Jenže se mu to nějak nedařilo. Bylo jasné, že nemá kam jít. Opravdu jsme ho chtěli vyhodit. Nebylo na to ale vhodné roční období. Blížily se Vánoce. Svátky pokoje, míru a klidu. O Vánocích nemá být nikdo sám. Chtěli jsme ho vyhostit, jenže nám v tom bránilo dobré vychování a měkké srdce.

František byl nekonfliktní člověk a skromný, velmi skromný, stačil mu koutek na spaní a trocha toho jídla. Kdyby alespoň pracoval. Jenže on měl obě ruce levé.

Dojit jsem ho nenaučila. Bobina se s ním nesnesla. Halina ho párkrát nakopla a valach pokousal. Zvířata měla evidentně víc rozumu než my. Dal se použít snad jen jako nosič dřeva, ale ne nadlouho, brzy ho začalo píchat v zádech. Nebo si pustil špalek na nohu či zadřel třísku.

Někdy jsem uvažovala o tom, že mu dám do ruky sekeru. Sečné rány hodně krvácejí a pak už kolikrát není pomoci… Nejsem však zastáncem tak radikálních řešení.

Naštěstí byl v naší vsi dům, který patřil bývalému statku, spíše pastouška. Ideální pro dva svobodné mladé muže. Tak jsme ty dva jednoho krásného dne přestěhovali.

Zanedlouho potom František odešel. Neznámo kam. Aby mu nebyla zima, půjčil si nové teplé rukavice a postarší zimní kabát. Bez dovolení. Už jsme o něm nikdy neslyšeli. Jestli neumřel, obtěžuje svou přítomností další zbytečně měkkosrdcaté lidi.

Ukázka z knihy Kamily Novákové Co by se kovbojkám stávat nemělo

Více o knize zde: https://www.suvicka.cz/?page_id=29472

Knihu koupíte zde:

https://www.kosmas.cz/knihy/187933/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo/

E-knihu můžete koupit zde:

https://www.palmknihy.cz/romany-povidky-novely/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-9142

https://www.ereading.cz/romany-povidky-novely/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-9142

https://www.kosmas.cz/knihy/190178/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo/

https://www.alza.cz/media/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-d513739.htm

https://www.ebux.cz/index.php?bk=217254

https://www.levneucebnice.cz/p/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-p9142/