Literární web Sůvička
Po bouři
Shimmir
Déšť tančil jako z partesu,
zem snila vlahý sen,
blesk přišel s hromem v závěsu
a podzimní byl den.
Hřib odpočíval ve vřesu,
v němž ukryl nožky běl,
zvěř prchla skrýt se do lesů
a krajinou splín šel.
Pak vítr mračna rozehnal,
já promočen tu stál,
z duše své smutek vyždímal
a se sluncem se smál…
Duha se skvěla nad mraky,
kde sadou šminek svých
stvořila pestré zázraky
oblouků klenutých.
Ptáci se k nebi vznesli zas
s písničkou jásavou
a touhou rozvoněl se čas,
až zmámil duši mou.
Tak poslal jsem Ti sms
s básničkou bláznivou,
jak moc rád viděl bych Tě dnes,
a že musíš být mou!
Tys souhlas dala obratem,
život se krásným zdál,
já šťasten, s Něhou v srdci svém,
již s Tebou být si přál…
Počet komentářů na “Po bouři” - 4
Shimmir (8. 11. 2013 (19:41))
Ano, těch možností je více! ;o)
Ajaja (7. 11. 2013 (20:58))
I tak se to dá říci ;-)
Shimmir (7. 11. 2013 (18:31))
To jsem byl tak přesvědčivý?;o)))
Ajaja (6. 11. 2013 (19:41))
Skoro jsem ten déšť cítila...