Tulákova píseň


6. listopadu 2013, autor Shimmir,



Já mám jen kapsu děravou,
(vítr si zpívá v ní!)
a střechu z mraků nad hlavou
jak došky šedavý.

Těmi modř nebe prosvítá,
sem tam i slunce svit,
zem stužkou řek je pokryta,
mám v hustém mlází byt.

Srdce mé tůň je hluboká,
v něm místa je vždy dost
pro upřímného člověka,
pro lásku, pro radost.

Tak světem toulám se jen dál
a na rtech píseň mám,
k ní vítr melodii dal,
slova jsem složil sám.

Radost a štěstí rozdávám,
to´ť hobby mé i cíl,
ač víc než jiní smůly mám,
splín mne nepokořil.

Věci se zdají takové,
jaké je chceme znát,
když člověk optimistou je,
rád sní a chce se smát.







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Tulákova píseň” - 6


    Ajaja   (6.11.2013 (19.43))

    Až se mi chce volat s klasikem "Kam si vyrazíme, kam?"


    Shimmir   (7.11.2013 (18.45))

    To jen cituješ nebo nabízíš? A kteréhopak klasika máš asi na mysli?;o)


    Ajaja   (7.11.2013 (20.59))

    Tuším je to z dnes již kultovního filmu Jak poslat tatínka do polepšovny ;-)


    Shimmir   (8.11.2013 (19.55))

    Tak to zrovna ne! Vlastně to vzniklo jako reakce na jednom básněhumorném saspičáckém fóru, kde se jsem se taky tak trochu zapojil...;o)


    Tudy   (9.11.2013 (1.12))

    Ale má to chuť po nesešněrovaném pohledu na život, to se mi líbí.


    Shimmir   (11.11.2013 (17.32))

    Díky, Tudy! Občas po takovém pohledu zatoužím a dopřeji si jej...;o)



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička