Hook 09-11-13

Furt se mluví a píše o tom, jak sme vyčůraní, myslím jako národ, jak všechno dokážeme vochcat, jak ze všeho dokážeme vyklouznout, jak vše dokážeme obejít, jak si se vším poradíme, tedy jak jsme lstiví, chytří, nezlomitelní a nepolapitelní, jak jako jediný národ dokážeme na atomový spad odpovědět roztažením slunečníků na zahrádkách, protože jsme estéti a nesnášíme, když nám svítí pivo, jak se smějeme výbuchům sopek, kdesi v dalekém zahraničí, jak s pozitivně naladěným xichtem dokážeme přijímat všechny rány, jež nám uštědří vrchnost, jak si prostě dokážeme poradit, ale zjistil sem, že jsou i jiná místa, jiné státy, kde chování obyvatel vnuká myšlenku, jestli jsme tu jejich zem snad kdysi nenavštívili, nezdrželi se a nezapomněli se, v ložnicích, jestli mi rozumíte a třeba v srbském městě Novi Sad mi přijdou jak našinec a musím si dohledat, jestli tam někdy v minulosti neležela posádka českých lancknechtů, protože to, co vymysleli je skvělý a abych to zas tolik neokecával, tedy v Novim Sadu zcizují dekly vod kanálů, pak do těch kanálů padají a následně inkasují od místních vodovodů a kanalizací nemalou částku za utrpěnou újmu a fungovalo to tak leta, až to jednou prasklo, jelikož jedna rodina z Noviho Sadu měla čipernou babičku, jakousi Isidoru Maksimovič, která spadla do kanálu, když šla na nákup, za což zinkasovala odškodnění, aby následně do kanálu spadla i s nákupem, když se vracela a ona chtěla nejenom onen lety schválený paušál, ale i proplatit nákup, spolu se zubní náhradou, jelikož ji údajně při pádu strachy vykejchla a ono by to i prošlo, kdyby se ovšem nestalo to, že se jeden z manažerů vodovodů a kanalizací z Noviho Sadu nasral, protože Isidora do toho kanálu spadla už podevátý, během jednoho tejdne a zamumlal si pro sebe, že jestli přijde ještě jednou, vezme tu bábu po hlavě rozporkou, akorát že to zamumlal natolik hlasitě, že to Isidora slyšela a protože byla nátury vznětlivé, kousla ho do předloktí, prudce a zhurta a onen kousanec pak sloužil jako důkaz u soudu, tedy že zubní náhradu vykejchla jen zdánlivě, a protože se ono podivné padání obyvatelů Noviho Sadu do kanálů, kde statisticky během roku každý z obyvatel spadl do kanálu v průměru sedmnáctkrát, včetně kojenců, začalo medializovat a jelikož sou v Novim Sadu chytří a vynalézaví, nechal se jeden z nich, jakýsi Tador Sestrič inspirovat oním kousnutím, opatřil si psí lebku a za úplatu jí kousal své blízké, kteří pak dostávali náhradu škody za utrpěnou újmu při útoku toulavých psů a fungovalo to skvěle, do té doby, než jim to o5 posrala Isidora, která chtěla ušetřit, tedy obešla Tadora Sestriče, pokousala se sama a tvrdila pak, že ji napadla smečka toulavých německých ovčáků a hnala to k soudu, tomu samému, kde to už jednou prosrala a soudce se upamatoval, proved srovnání a žádal po Isidoře, aby mu vysvětlila, jak je možné, že oni vlčáci maj stavbu chrupu identickou s její zubní protézou a touhle nezáživnou, nudnou, protože poučnou storkou chci říct jedno, tedy že člověk může bejt lstivej, záludnej a vychcanej, akorát že to nesmí přehánět, tedy pro ty, co se v tom naprosto ztratili – pokud padáte do kanálu, držte si zuby v ruce, protože někde poblíž by moh bejt toulavej německej ovčák. Tak.
Tačvúd s Gekonem mi ráno říkali, že se ovčáků nebojej. Že je znaj. Že ovčáci dělaj brynzu. Tak určitě.
Dnes bude podzimně. Řek bych, že je to tím, že je listopad. Ale třeba se pletu.
To je vše.