Hook 10-11-13

Nová polská velvyslankyně Grazyna Bernatowitzová je smutná, protože prej Poláci Čechy milují úplně, ale úplně nejvíc, zatímco Češi Poláky příliš nemilují, prej jim nějak nechutnaj a tady bych chtěl paní velvyslankyni malinko otevřít očka, trošičku osvěty vnést do její přemýšlivé hlavinky, tedy nezaměňovat Poláky s potravinama, čímž chci říct, že neplatí, že Češi Poláky jedí a jelikož jim přijdou příliš sushí, nemaj je tak úplně v oblibě, tedy neplatí, že prý údajně po Polácích trpíme zácpou, případně průjmama, protože to bychom žili v obrovským bludu a já bych chtěl s plnou vážností paní velvyslankyni ujistit, že my Poláky nejíme, tedy je nám jedno, jestli sou plni posypové soli, přípravků proti vším, případně jestli sou přezásobeni tetracyklinem, je nám to fakt šumák, protože každému co jeho jest a nám de o duši, o porozumění, o vhled do druhého, nám de o krásno a duševní souznění, nám de o melodické akordy, jež potírají nezvanou disharmonii, tedy my Poláky máme rádi minimálně ve stejným levelu, jako maj rádi oni nás a já moc dobře vím, že sme u Poláků na prvním místě, že sme jedničky a nejlepší a těší mě to, jsem tomu rád, protože mi to tak přijde správný a jeden známej polskej populární herec, nějakej Janusz Gajos, který kdysi skvěle ztvárnil Jana Kose v seriálu Czterej pancerni i pies se v jakémsi eseji svěřil, že nikde nekvetou šeříky tak, jako v Praze a vzpomínal na přetékající pulty v Tuzexech a nakonec prozradil, že v nitru, kdesi hluboko, je Čech a kámoš má jednoho známýho kdesi za Krakovem, kterej má malou farmu, ta farma má přebytky a von se jich zbavuje a prej mýmu známýmu povidal, že nebejt Čechů, tak že neví, co s tím, protože Češi sežerou naprosto všechno a že věří, jako ten týpek kdesi za Krakovem, že Bůh je stoprocentně, že existuje a je moudrej a rozšafnej a milej a spravedlivej a náš, a že jeho úplně nej počinek byl, když sehnal dohromady pár maníků, jebnul k nim praotce a posadil je okolo Řípu a dohlíd na to, aby se už nehli, tedy díky tomu má on a desetitisíce jeho spolubratrů zajištěnej odbyt pro vše, co dokážou nacpat do přepravek, klecí, kontejnerů, sudů či igelitových tašek z Lidlu a moh bych pokračovat dál a dál, nicméně i na těchto několika příkladech paní velvyslankyně vidí, že Češi a Poláci jedno sou, že patříme k sobě, že se jeden bez druhého neobejdem, že sme jeden genofond, jedna mysl a jedno tělo a já sem tomu moc rád a čert vem, že v Polsku nikdy nebudou eko elektrárny na biomasu, jelikož prostě ji není z čeho udělat, neb vše de na vývoz, k nám, na farmářský trhy, dyť srát na biomasu, koukat dopředu, přimknout se k jádru a pěstovat a sklízet a inkasovat a mně se z toho úplně zamžily oči, jak je to krásný a ušlechtilý a řeknu vám, bratři a sestry, že Polák a Čech, držíce se okolo pasu, sou neporazitelný, nezničitelný, nezlomitelný a nepotopitelný, protože tak to prostě je a tedy paní velvyslankyně, nebojte se ničeho, milujem vás, myslíme na vás a nechcem bejt bez vás. Nikdy.
Mno, Tačvúd s Gekonem se mě ptali, kde je Polsko. Řek sem jim, že blíž, než je nám někdy milé. Moc tomu nerozumněli. Taky sem to víc nevysvětloval.
Dnes bude nádherně. Až budu sedět v rychlíku a poseru si to odpo ku Praze, budu se na tu krásu dívat z okénka.
Fajn neděli.
To je vše.